Svět v hledáčku

Sdílej
 
Uzavíráme krátký seriál, v němž jsme se prostřednictvím fotografií devítiletého Borise Jedináka a komentářů jeho táty Petra, fotografa časopisu Reflex, věnovali koníčku, který si s rozvojem digitální fotografie získává stále více příznivců.

Uzavíráme krátký seriál, v němž jsme se prostřednictvím fotografií devítiletého Borise Jedináka a komentářů jeho táty Petra, fotografa časopisu Reflex, věnovali koníčku, který si s rozvojem digitální fotografie získává stále více příznivců.

S ČÍM FOTÍM?

První fotografie jsem udělal malým foťákem Olympus Mju. Později jsem od táty dostal Nikon F801 a dnes nejraději používám digitální foťák Olympus C150, protože hned vidím, jak jsem to vyfotil, můžu špatné fotky hned vymazat a zkusit to znova. Výjimečně si taky půjčuji tátův digitál Sony 828.

Prasátko. Malé plyšové prasátko z Púa. Foceno hodně zblízka (proto je rozmazané - ale v tomto případě mi to vůbec nevadí)

Co na to táta fotograf?

Fotografové nejčastěji využívají optickou neostrost tehdy, chtějí-li zdůraznit nejdůležitější motiv tím, že zůstane ostrý a popředí i pozadí jsou rozostřené. Tohoto efektu dosáhnete nejlépe použitím odcloněného objektivu s dlouhým ohniskem. V tomto případě je ale neostrý hlavní motiv. Proč to autorovi (a mně jako divákovi) až tak nevadí? Protože prasátko zabírá většinu obrazu, nemůže být nikdo na pochybách, co je hlavním předmětem zájmu. A to, že je neostré (ač není žádný „rozumný“ důvod, proč by neostré být mělo), připomíná obvyklou situaci, kdy se rodiče snaží vyfotografovat malé dítě. Téměř vždy se v pořízené sérii najde fotografie podobná této, protože zvědavost přivedla dítě příliš blízko k fotoaparátu. Proto připouštím toto fotografické řešení portrétu a vidím v něm dětskou hru oživující plyšáka a přisuzující mu jako nejdůležitější vlastnosti zvědavost a neposednost.
Petr Jedinák

Mučírna. Mučírna na hradu Loket neboli útrpné právo. Foceno v šeru (mírně strašidelné prostředí) s bleskem

Co na to táta fotograf?

Někteří profesionální fotografové používají blesk téměř neustále, jiní jej z brašny nevytáhnou, jak je rok dlouhý. Obě skupiny mají pro své počínání hned několik dobrých důvodů.
S bleskem: Máte téměř absolutní jistotu, že vaše fotografie budou vždy ostré (doba záblesku je příliš krátká na to, aby došlo k pohybové neostrosti). Blesk vyrovná světla a stíny přirozeného osvětlení a fotograf se nemusí obávat ani šera či míst se smíšeným osvětlením. Daní však bývají ploché fotografie bez atmosféry.
Bez blesku: Původní atmosféra prostředí zůstane zachována, hloubka fotografie není omezena na vzdálenost, kam blesk dosvítí. Nehrozí vznik ostrých stínů obkreslujících obrysy postavy ani červené zřítelnice. Bez blesku však v šeru zpravidla ostře nevyfotíte pohybující se objekty a bez stativu se vám nepodaří zachytit ani statické scény.
Petr Jedinák

***

Fotíte rádi?

Myslíte to se svým koníčkem vážně? Pošlete nám ukázky fotografií spolu se stručným komentářem - poštou na adresu redakce, nebo e-mailem na vrtiska@ringier.cz. (Na obálku nebo do předmětu e-mailu napište FOTOGRAFIE.) Ty nejzajímavější snímky uveřejníme na stránkách ABC!

Autor

Boris Jedinák