Kde žijí nejnebezpečnější štíři? Vědci je mapují pomocí počítače

Kde žijí nejnebezpečnější štíři? Vědci je mapují pomocí počítače
Sdílej
 
Štíři patří k nejobávanějším tvorům planety a jejich bodnutí ročně ohrozí miliony lidí. Zjistěte, jak nový vědecký výzkum a počítačový model pomáhají zmapovat výskyt nebezpečných štírů a chránit lidské životy.

V současné době je popsáno téměř tři tisíce druhů štírů rozdělených do 22 čeledí. S výjimkou Antarktidy žijí na všech kontinentech, většinou v tropickém a subtropickém pásu, kde obývají nejrůznější prostředí.

Všichni štíři jsou jedovatí, těch smrtelně nebezpečných pro člověka je ale jen pár: Pouze 25 druhů dovede svým jedem usmrtit dospělého člověka. Přestože je každoročně na světě uštknuto štírem až dva miliony lidí, u většiny to způsobuje jen bolest, otoky a zdravotní potíže. Umírají na něj především děti (ročně jich na štíří bodnutí zemře přibližně tři tisíce) a staří lidé.

Vědecký výzkum jedovatých štírů v Maroku

Jednou z oblastí, kde dochází nejčastěji ke střetům lidí se štíry, je severní Afrika. Právě tady v centrálním Maroku vznikla studie zaměřená na podmínky, které štíři vyžadují ke svému životu a které určují, kolik a jaké druhy budou s velkou pravděpodobností v určité lokalitě žít.

Mezinárodní tým vědců z irské Národní univerzity v Galwayi a Univerzity Ibn Zohr v marockém Agadiru pátral po štírech v písečných i kamenitých pouštích, ve vlhkých lesnatých oblastech, v nížinách i ve výškách nad čtyři tisíce metrů ve Vysokém Atlasu. Do výzkumu tak zahrnuli nesmírně rozmanité prostředí, v němž se teploty pohybují v rozmezí od –10 °C až po více než +44 °C.

Noční lovy štírů pod kameny

Noční vědecký výzkum usnadňuje UV světlo. Štíři v něm namodrale září, což pomáhá přesně mapovat jejich výskyt. •  Profimedia.cz

Hledání štírů v přírodě není snadné. Tito tvorové se vyhýbají dennímu světlu, aktivní jsou v noci. Přes den se skrývají v nejrůznějších úkrytech, vědci proto museli odvalovat kameny, zvedat kůru stromů, probírat detrit a spadané listí na zemi nebo štíry vyhrabávat lopatkou z jejich nor.

Při nočních lovech využívali UV světlo, v jehož paprscích štír modrofialově světélkuje a je proti tmavému podkladu velmi nápadný. Během tříletého terénního sběru takto vědci získali vzorky 454 štírů devatenácti druhů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Zdeňka Martinová

Zdeňka Martinová

Redaktorka
zdenka.martinova@cncenter.cz
Zdena je nadšenec do všeho živého. Na světě snad neexistuje zvíře, které by nechtěla mít doma. Protože to není možné, alespoň o nich píše do ábíčka. I tak se jich u ní vystřídala spousta, včetně štírů, pavouků či hadů. Teď má doma stádo želv, gekonů a dvě z ulice adoptované kočičky. Když má čas, toulá se ráda po lesích a horách, doma i v cizině.
 

Články odjinud