V současné době je popsáno téměř tři tisíce druhů štírů rozdělených do 22 čeledí. S výjimkou Antarktidy žijí na všech kontinentech, většinou v tropickém a subtropickém pásu, kde obývají nejrůznější prostředí.
Všichni štíři jsou jedovatí, těch smrtelně nebezpečných pro člověka je ale jen pár: Pouze 25 druhů dovede svým jedem usmrtit dospělého člověka. Přestože je každoročně na světě uštknuto štírem až dva miliony lidí, u většiny to způsobuje jen bolest, otoky a zdravotní potíže. Umírají na něj především děti (ročně jich na štíří bodnutí zemře přibližně tři tisíce) a staří lidé.
Vědecký výzkum jedovatých štírů v Maroku
Jednou z oblastí, kde dochází nejčastěji ke střetům lidí se štíry, je severní Afrika. Právě tady v centrálním Maroku vznikla studie zaměřená na podmínky, které štíři vyžadují ke svému životu a které určují, kolik a jaké druhy budou s velkou pravděpodobností v určité lokalitě žít.
Mezinárodní tým vědců z irské Národní univerzity v Galwayi a Univerzity Ibn Zohr v marockém Agadiru pátral po štírech v písečných i kamenitých pouštích, ve vlhkých lesnatých oblastech, v nížinách i ve výškách nad čtyři tisíce metrů ve Vysokém Atlasu. Do výzkumu tak zahrnuli nesmírně rozmanité prostředí, v němž se teploty pohybují v rozmezí od –10 °C až po více než +44 °C.
Noční lovy štírů pod kameny
Hledání štírů v přírodě není snadné. Tito tvorové se vyhýbají dennímu světlu, aktivní jsou v noci. Přes den se skrývají v nejrůznějších úkrytech, vědci proto museli odvalovat kameny, zvedat kůru stromů, probírat detrit a spadané listí na zemi nebo štíry vyhrabávat lopatkou z jejich nor.
Při nočních lovech využívali UV světlo, v jehož paprscích štír modrofialově světélkuje a je proti tmavému podkladu velmi nápadný. Během tříletého terénního sběru takto vědci získali vzorky 454 štírů devatenácti druhů.
Pro výskyt štírů je klíčová půda
Štíři nejsou schopni překonávat velké vzdálenosti, každý je proto vázán na své zcela jedinečné prostředí, které má u řady druhů velmi omezenou rozlohu. Toto prostředí – tj. typ půdy, teplotu a její denní i sezonní kolísání a množství a kolísání srážek v dané lokalitě – vědci zaznamenali ke každému sebranému jedinci a zanesli do počítače.
Zpracovaná data pak vědce překvapila, ukázalo se, že klíčovým prvkem, který rozhoduje o tom, jací štíři se v dané lokalitě vyskytují, je ve většině případů složení půdy. Naproti tomu teplota hraje klíčovou roli jen u některých druhů, stejně jako množství dešťových srážek.
Předpověď výskytu nebezpečných druhů
Ze získaných dat pak vědci pro každého jednotlivého štíra vytvořili jakýsi ekologický model, v němž se, jak následně zjistili, opakuje stále stejný vzorec platný pro všechny druhy štírů na celém světě.
Na tomto základě tak vznikl program, který po zadání příslušných údajů o prostředí dokáže určit, jaké druhy štírů v dané lokalitě s vysokou pravděpodobností žijí. S jeho pomocí tak bude možné v ohrožených oblastech předvídat výskyt nebezpečných druhů, varovat před nimi místní obyvatele, předem proškolit zdravotníky a uspořádat osvětové kampaně zaměřené na ochranu dětí.
