Dřina na ledě i suchá příprava:
Jak trénují mladí krasobruslaři
Navštívili jsme trénink juniorských krasobruslařů, abychom nahlédli do zákulisí tohoto sportu.
Debora Anna Cohen a Lukáš Vochozka tvoří juniorský krasobruslařský pár v kategorii sportovních dvojic. Na pražském zimním stadionu HASA jsme se sešli na jejich tréninku. V březnu totiž proběhla velká sportovní událost.
V Praze teprve potřetí v historii proběhlo mistrovství světa v krasobruslení. První se konalo v roce 1962, druhé v roce 1993 a to třetí právě letos. Debora s Lukášem na mistrovství sice nestartovali, ale můžete je vídat v různých mezinárodních soutěžích. V únoru nám poodhalili krásu tohoto sportu.
Jak často se setkáváte na ledě?
Lukáš: Trénujeme každý všední den. Většinou máme dvě hodiny na ledě a k tomu ještě tři čtvrtě hodiny rozcvičku. Debora: K tomu přidáváme suchou přípravu – posilování, běhání a tak dále.
Jak to skloubíte se školou?
Debora: Já mám individuální plán a studuju na škole pro sportovce, takže mi maximálně vycházejí vstříc. Lukáš: Já jsem na vysoké, ale většinu mám online.
Kdy jste s krasobruslením začali?
Lukáš: Nyní je mi 22 let a začínal jsem ve třech letech, což je optimální věk. Měl jsem v plánu hrát hokej, ale zamiloval jsem si krasobruslení a zůstal u něj.
Debora: Mně je 18 a poprvé jsem bruslila v sedmi letech na vánočním trhu v Belgii. Taťka je Holanďan a mamka Češka. Led jsem si zamilovala od prvních kroků. A i když je sedm let pro začátek s tímto sportem už celkem pozdě, dá se to dohnat.
Jak vznikají sportovní dvojice a co musí umět
Jak jste se potkali jako pár?
Lukáš: Končil jsem s předchozí partnerkou po úrazu ruky a zkoušel jsem několik děvčat. S Debčou to krásně klaplo a funguje nám to.
Debora: Do soutěžního páru si většinu vybírá muž ženu, protože holek je v krasobruslení mnohem více než kluků. Na jednoho kluka připadá klidně až 30 holek, které by měly zájem. A tím spíš ve sportovních dvojicích, protože těch u nás moc nesoutěží.
Co znamená být sportovní dvojice?
Debora: Krasobruslení se dělí na tři disciplíny. První jsou sóla, kde jezdí žena nebo muž samostatně. To vídáte nejčastěji. Druhá disciplína jsou taneční páry, kde muž a žena tancují na ledě. A třetí jsou sportovní dvojice, což děláme my. Ze všech disciplín je nejrozsáhlejší a nejnáročnější. Skáče se tu, dělají se házené skoky, twistované skoky, spirály, zvedačky, piruety párové i vedle sebe, krokové sekvence a tak dále. Tance na ledě mají méně zvedaček a nesmí se v nich zvedat nad hlavu.
Musíte být ve výborné kondici, když Lukáš zmiňoval i tu posilovnu.
Lukáš: Posilujeme celé tělo. Já kladu největší důraz na dynamiku a švih, abych dokázal svoji partnerku zvedat a házet. Debora: Já posiluji hlavně střed těla, protože musím být hodně zpevněná ve zvedačkách.
Světová konkurence a finanční náročnost krasobruslení
Zmínili jste, že sportovních dvojic moc není. Jakou máte u nás konkurenci?
Lukáš: Tuto sezonu jsme u nás byli jenom tři páry. Sportovku dělám už docela dlouho a dřív jsem byl u nás vždycky sám se svojí partnerkou, takže nás přibývá. Ovšem ve světě je obrovská konkurence.
Kdo je ve světě v krasobruslení nejsilnější?
Debora: V sólových kategoriích určitě Japonsko. Tam je to nesmírně oblíbený sport. A mají pro to optimální stavbu těla, jsou rychlí a obratní.
Lukáš: S Debčou tvoříme tým skoro tři roky. Byli jsme dvakrát na Mistrovství světa juniorů, což byl vždycky vrchol naší sezony. Náš největší úspěch je osmé místo. Debora: Za čtyři roky bychom chtěli startovat na olympiádě.
To vám přeji. A možná by to chtěl i některý z našich čtenářů. Je krasobruslení drahý sport?
Debora: Samotné krasobruslařské brusle můžou stát až 35 tisíc korun – nože 20 tisíc, bota 15 tisíc. Většina krasobruslařů je mění každý půl rok, ale my je měníme daleko méně často. Kostýmy také nejsou levná záležitost.
Lukáš: Ale celkově je to finančně nenáročný sport. Vlastně potřebujete jenom ty brusle. Pak už to chce jenom píli a odhodlání.
