Lidský mozek je schopen provádět tři biliony (1012) operací za vteřinu, přičemž využívá energii srovnatelnou s energií odebranou jednou běžnou žárovkou. Vyrobit robota s ovládací jednotkou, jež by mohla zajišťovat všechny funkce jako mozek, je dnešními technologiemi nemožné. Takový stroj by byl velice rozměrný a potřeboval by tolik energie jako celé město.
Předvoj robotiky
V roce 1966 dal Pentagon pokyn ke zkonstruování prvního vojáka-robota. Na jeho základě vznikl robot Shakey, který se spíše než válečníkovi podobal lavoru na kolečkách. I když byl vybaven nejlepšími kamerami, prostorovými čidly a radioanténami, trvalo mu celé hodiny, než se zorientoval v jednoduché místnosti. Pohyb ve složitějším či neznámém terénu byl pro něj neřešitelným úkolem. Jeho kamery sledující akční prostor rozčlenily každý obraz na tisíce bodů a ty jeden po druhém srovnávaly se záznamy v jeho paměti. To trvalo hodiny a někdy i celé dny, zatímco lidský mozek se s takovou úlohou vyrovná ve zlomku vteřiny. Bylo jasné, že tudy cesta nevede.
Krok správným směrem
Na začátku osmdesátých let byla uznána myšlenka genetického algoritmu, která v té době byla ve vědeckých kruzích známa již dvacet let. To dalo podnět ke vzniku počítače se 64 000 současně pracujícími procesory. Tehdy se podařilo vytvořit vysoce účinný algoritmus, jaký dosud vědci neznali. Výzkumy pokračovaly nejen v elektronické, ale i v mechanické oblasti. Podařilo se postavit různé roboty s odlišnými schopnostmi, a dokonce i skupiny malých robotů, které dokázaly spolupracovat bez vnějšího zásahu člověka. Jedním z výsledků těchto prací byl i Sojourner Rover, který v roce 1997 pracoval tři měsíce na povrchu Marsu.
Dnešní bojoví roboti
V současných armádách se bojoví roboti už běžně používají. Asi nejznámějším příkladem jsou bezpilotní letadla vybavená kamerami, provádějící průzkumné akce nad nepřátelským územím. Jsou to malá letadélka velikosti běžného RC modelu, kontrolovaná pomocí satelitů. Robotizace se však netýká jen průzkumných letadel. Bombardovací letadla mají také celou řadu funkcí, které pracují samostatně. V roce 2020 má být robotizace letounů zcela ukončena. Letadla mají být schopna vyhledat cíl, nalétávat na něj či se vyhýbat protiútokům. Inteligentní roboti by měli být schopni samostatně pracovat v bojovém prostoru, zprvu jen jako průzkumníci, později jako bojovníci. Naučí se nejen nalétávat na nepřátelské objekty, ale podobně jako piloti metodou pokusů a omylů i na cizí letadla. Budou zcela samostatní, nebude zapotřebí je kontrolovat z pozemních středisek.
Jen kov a křemíkové destičky
Cesta k plně robotizované armádě je ještě daleká. V blízké budoucnosti lze zatím vyrábět jednotky robotů schopných dosáhnout podle plánu zvoleného objektu, prohlédnout ho a podat zprávu nezbytnou k dalšímu rozhodnutí. Budou schopni likvidovat nálože a miny a tím ochrání vojáky i civilisty před bezprostředním nebezpečím. Budou ale poměrně těžcí (očekává se až 300 kg), a tedy příliš objemní, nemotorní a nápadní. Ani nebudou dost zruční. Nicméně vykonají spoustu nebezpečné práce.
Výzkum však směřuje dál, k robotům menších rozměrů, kteří budou moci být použiti v jakémkoli prostředí, nesnadno přístupném i zamořeném. 
Budou schopni pátrat po nepříteli, pohybovat se společně s vojáky a zaujímat bojové pozice v přední linii. Přitom budou dostatečně malí, aby se dali nosit v batohu. Budou mobilní, samostatní, odolnější než člověk a přitom dostatečně robustní, schopní překonávat strmé stěny i schodiště, stejně jako špatně průchodný terén. Pro případ zadržení nepřítelem budou opatřeni mechanismem pro vyřazení všech funkcí a samovolné zničení.
Roboti schopní likvidace min budou vybaveni čidly pro odhalování chemikálií v munici. Nejlépe budou pracovat ve skupinách a za poměrně krátkou dobu po nasazení budou schopni vyčistit minová pole a zaminované cesty. Skupina kolem padesáti robotů bude mít takovou základní inteligenci, že bude schopna pracovat samostatně bez vnějších povelů.
ČLOVĚK JE POŘÁD JEDNIČKA
Jedním z produktů projektu inteligentních robotů byla senzace - šachový robot Deep Blue firmy IBM. V prvním zápase v roce 1996 porazil šachového velmistra Garriho Kasparova, avšak další utkání už prohrál. Kasparov rychle prohlédl jeho taktiku a prohlásil o něm, že je nepružný a nevýkonný.
ÚTOKY Z TÝLU
Dnes je možno ochromit nepřítele i zcela bez vojska a bojových strojů. Špičkoví hackeři jsou schopni vniknout do vojenského počítačového systému, v týlů nepřítele proniknout do nejtajnějších počítačových programů a zlikvidovat celou bankovní soustavu nebo společné plány vojenského velení. Zní to neskutečně, ale loni dva britští hackeři získali kontrolu nad americkými vojenskými satelity.
