Holub hřivnáč je považován za velmi plachého ptáka, kterého není snadné v lese spatřit. Náš příběh dokládá i výskyt tohoto druhu v blízkosti lidí - v městských parcích či zahradách.
Vloni v létě, v čase horečných holubích prací na úpravě starého hnízda, jsem využil okamžiku, kdy byli oba ptáci pryč, a opřel jsem do koruny stromu žebřík. Mezi něj a hnízdo jsem natáhl celtu s otvorem na objektiv fotoaparátu. Obavy, že hnízdo zůstane po mém drzém vpádu do zakázaného prostoru opuštěno, záhy rozptýlil pan holub, který na stavbu bezstarostně přinášel další materiál.
Poprvé jsem hnízdo fotografoval po dokončení snůšky, když se paní holubová odletěla protáhnout. Po vylíhnutí juniorů šlo všechno jako na drátkách. Starostliví rodiče pořád sháněli něco k snědku, a já proto mohl den za dnem nerušeně fotografovat holoubata. Za pár dní se z nich stali holubí puberťáci, kteří mi svým chováním dávali jasně najevo, co si o mně myslí, a jednoho dne jsem na konec žebříku za svými ptačími kamarády lezl zbytečně.
ZNÁTE HOLUBÍ MLÉKO?
Tvrdá semena ukládají holubi do zvláštního orgánu - volete, v němž před polknutím nabobtnají a změknou, takže je pták lépe stráví. V době hnízdění a krmení mláďat vnitřní stěna volete zduří, plní se tukem a postupně se odlupuje. Vzniká tzv. holubí mléko - tvarohovitá kaše bohatá na bílkoviny, kterou jsou mláďata v prvních dnech života krmena.
HOLUB HŘIVNÁČ(Columba palumbus)
Je největší druh evropských holubů a jako všichni jeho příbuzní žije v trvalém (monogamním) svazku. Hnízdí 2-4x ročně, samice klade do jednoduchého hnízda dvě bílá vejce. O mladé
pečují zpočátku oba rodiče, asi po 14 dnech přebírá péči samec. Holubi se živí převážně rostlinnou stravou, v době krmení mladých jsou v potravě zastoupeni i měkkýši, žížaly a hmyz. Původně plachý druh jehličnatých až smíšených lesů se stále častěji stěhuje do blízkosti člověka.
