Z historie šifrování 3/8 - Albertiho kotouč

Sdílej
 

V 15. století byla Itálie rozdělena na mnoho městských republik, států a vévodství, které spolu vedly řadu válek. Přesto to bylo období velkého rozvoje měst, obchodu a vědy. Vznikaly nové univerzity ve Ferraře, Mantově či Florencii. V jejich čele stáli vzdělanci - humanisté. Mezi ně patřil i univerzální vědec Leon Battista Alberti. Byl to především architekt, postavil ve Florencii i v jiných městech mnoho vil a paláců, ale sestrojil i první mechanický měřič větru - anemometr - a věnoval se filozofii a malířství. Jako mnoho jiných nadaných lidí té doby se i on stal obětí sporů mocných. Ve Florencii vládl rod Medicejských, který jej roku 1429 vyhnal do Bologne. Později vstoupil Alberti do papežských služeb, kde se na podnět papežského sekretáře Leoparda Data začal věnovat problematice šifrování a v roce 1466 sepsal snad první spis v Evropě věnovaný šifrám a šifrování. Sestrojil také první šifrovací disk, který se používal v různých obměnách ještě dalších pět století.

VÝROBA ŠIFROVACÍHO DISKU

Na obrázku je namalovaný kotouč, po jehož obvodu jsou napsaná písmena. Uprostřed kotouče je menší kotouč, který má také po obvodě písmena. Oba kotouče jsou spojeny pouze ve středu, takže je možné jimi vzájemně otáčet. Použití kotouče je jednoduché. Stačí, když se s kamarádem domluvíte na jednom šifrovaném písmenu, například, že písmenu A na velkém kotouči odpovídá písmeno H na vnitřním kotouči. Nastavíte do této polohy oba kotouče a můžete začít psát zprávu. Nastavení kotoučů je možné měnit libovolně podle dnů, měsíců či počtu napsaných písmen a tím ještě ztížit rozluštění zašifrované zprávy.
Příští díl šifra Marie Stuartovny v ABC č. 16.