Prvoky máme přečtené
Genetici přečetli dědičnou informaci tří cizopasných prvoků. Africká Trypanosoma brucei, přenášená mouchou tse-tse, je původcem spavé nemoci. Příbuzná jihoamerická Trypanosoma cruzi vyvolává tzv. Chaganovu chorobu a ničivka Leishmania major způsobuje vředy na kůži a na sliznicích u obyvatel Asie, Jižní a Střední Ameriky a u lidí žijících na březích Středozemního moře. Léky mají vážné vedlejší účinky, protože obsahují jedovaté látky. Navíc je v některých oblastech až třetina pacientů nakažena prvoky, kteří se už naučili lékům vzdorovat. Očkovací látky se nedaří získat, protože se prvoci před jejich působením skrývají. Vědci proto upírají velké naděje ke genům, které tito cizopasníci sdílejí. Lék, který by blokoval molekuly vyráběné podle instrukcí některého ze společných genů, by fungoval proti všem třem prvokům.
Jaroslav Petr
Planeta tří sluncí
Pouštní planeta Tatooine, jež je ve Hvězdných válkách domovem rodu Skywalkerů, má svůj protějšek ve vesmíru. Astronomové ji objevili pomocí obřího havajského Keckova teleskopu
v souhvězdí Labutě u trojhvězdy s kódovým označením HD 188753. Stejně jako Tatooine má i nově objevená planeta hned tři slunce. První z nich se v mnoha směrech podobá našemu Slunci a zřejmě stejně jako ono svítí žlutým světlem. Další dvě se pohybují v těsném páru a dohromady váží 1,6krát více než naše sluníčko. Větší vyzařuje oranžové a menší červené světlo. Dvojhvězda oběhne kolem jednoduché hvězdy jednou za 26 let. Sama planeta je o málo větší než Jupiter a obíhá kolem jednoduché hvězdy jednou za tři a půl dne. Její rok je tedy stokrát kratší než náš.
Jaroslav Petr
Buněčné narozeniny
Měly by s námi slavit narozeniny všechny buňky našeho těla?
Některé určitě, protože nám obětavě slouží po celý život. Vzniknou ještě před narozením a zaniknou až po naší smrti. Jiné buňky si posezení u dortu se svíčkami nezaslouží, protože vznikly teprve nedávno - před rokem, měsícem či pár hodinami. Švédští a američtí vědci nakoukli do rodného listu buněk mozku, střeva, svalu a krve. Zjistili, že buňky mozkové kůry nám slouží víceméně beze změny po celý život. Jinak je tomu v centrech mozku zodpovědných za čich a v centru pro ukládání informací do paměti. Tam vznikají po celý život stále nové a nové nervové buňky.
Buňky střeva vydrží v těle asi 16 let. Výjimku tvoří střevní sliznice, jejíž buňky obvykle nežijí déle než 5 dnů. Buňky svalu třicetiletého člověka jsou v průměru staré 15 let.
Jaroslav Petr
Jako vejce vejci?
Jednovaječná dvojčata si jsou k nerozeznání podobná. Aby ne, když jejich geny nesou úplně stejnou dědičnou informaci. Mezinárodní tým genetiků ze Španělska, Dánska, Švédska, Velké Británie a Spojených států však zjistil, že genetická shoda panuje mezi dvojčaty jen v mládí. V průběhu života se jejich dědičná informace stále více a více liší, i když sám zápis v genech zůstává nezměněn. Každému z dvojčat se geny jinak obalují jednoduchými chemickými sloučeninami. Čím více jsou geny „obalené“, tím jsou línější a odvádějí v buňkách horší práci. Zatímco jednomu dvojčeti ještě pracuje gen na plné obrátky, u jeho sourozence se už tentýž gen ukládá k spánku. Proto například může ve vyšším věku jedno z dvojčat onemocnět dědičně podmíněnou chorobou (např. cukrovkou nebo rakovinou), která se druhému dvojčeti vyhne.
Jaroslav Petr
Žralok lido(ne)žravý
Když se na začátku prázdnin objevil u chorvatských břehů Jadranu čtyřmetrový žralok lidožravý, přeběhl turistům mířícím na dovolenou k moři mráz po zádech. Zbytečně. Scény, které známe z thrilleru Čelisti, jsou jen fantazií hollywoodských filmařů. Žraloci lidi nežerou. Ročně mají na svědomí na celém světě v průměru šest obětí. Na alergii na buráky umře za stejnou dobu 90 lidí, na udupání slony 500, na hadí uštknutí 50 000 a při autonehodách asi milion.
Žralok člověka napadne nejčastěji ve zkalené vodě. To naznačuje, že jde spíše o nešťastnou náhodu. Žralok se snaží kousnutím jen „nahmatat“, na co vlastně narazil, nebo varovat vetřelce. Tvar lidského těla nepřipomíná žralokovi lidožravému jeho oblíbenou kořist - tuleně nebo lachtana. Občasné útoky žraloka lidožravého na surfaře jsou zřejmě vyvolány tím, že obrysy prkna žralokovi siluetu tuleně připomínají.
Jaroslav Petr
