Vraný nemusí být jen kůň

Sdílej
 

Ábíčko se stalo hrdým kmotrem. Hned čtyřnásobným. Nerozrostly se však rodiny členů redakce, naši kmotřenci mají čtyři nohy a v dospělosti se budou pyšnit nádhernými, šavlovitě zahnutými rohy.

Pražská zoo chová celou řadu velmi vzácných zvířat. O některých se všeobecně ví a hodně se o nich mluví, jiná zůstávají jaksi v jejich stínu. Není jich málo a rozhodně to nemusejí být zvířata malá, nenápadná nebo nezajímavá. Právě naopak. A k takovým patří i naši letošní kmotřenci, čtyři mláďata antilopy vrané.

Antilopy vrané v zoo opravdu nepřehlédnete - jsou to jedny z největších antilop vůbec. Stádečko dvou dospělých samců a čtyř samic, které v současné době pražská zoo chová, se letos na jaře rozrostlo o čtyři potomky. Jako první se narodila na konci března samička, začátkem dubna přišel na svět sameček a během první poloviny května následovaly další dvě antilopí holčičky. V srpnu, kdy jsme je křtili, už se všechna mláďata měla čile k světu, i když ještě vzrůstu dospělých nedosahovala a také si zachovávala své typické světle hnědé zbarvení. A protože by kmotři měli o svých kmotřencích alespoň něco vědět, vyptávali jsme se na ně pracovníka pražské zoo, Františka Šusty.


Jak dlouho už pražská zoo tyto antilopy chová?


Zoo Praha chová antilopy vrané od roku 1970 a za tu dobu odchovala 97 mláďat - včetně těch posledních čtyř. Mimo Prahu je u nás můžete vidět jen v zoo ve Dvoře Králové. Je to ostatně dost vzácné zvíře, takže ani ve světových zoologických zahradách nejsou běžně k vidění.

Říkáte, že tyto antilopy jsou vzácné... Jsou zařazené v Červené knize?

I když jde o ohrožený druh, překvapivě v ní zatím zařazené nejsou. Ale jako všechna vzácná zvířata chovaná v zajetí mají svou plemennou knihu, kterou vede dánská zoo v Givskudu. V ní jsou samozřejmě zapsána i všechna zvířata, která máme tady u nás, a všechna mláďata, která se zde v minulosti narodila.

Za ty roky se v Praze narodilo tolik mláďat - přece si je všechna nemůžete nechávat? Co s nimi děláte?


O tom právě rozhoduje vedoucí plemenné knihy. Naše odchovy šly většinou do jiných zoologických zahrad, ale několik zvířat ze Dvora Králové už bylo vypuštěno zpět do volné přírody v Africe. Může se klidně stát, že se tam vrátí i naše letošní mláďata - to ještě nevíme.

Jsou to hodně nebezpečná zvířata, nebo k nim ošetřovatel může chodit?


Jsou to především hodně velká a hodně silná zvířata. Jako většina turovitých si sice na svého ošetřovatele zvyknou, a kdyby k nim vešel, nic by se asi nestalo, ale k tak velkým zvířatům se prostě nechodí. Určité riziko tu je vždycky.

Máte ve stádečku dva samce - jak se snášejí?


V přírodě jsou samci v podstatě samotáři, kteří si hájí své teritorium a snaží se v něm získat co nejvíc samic. Ani v zajetí proto nemohou být dva samci pohromadě. Dnes je se samicemi pouze samec Elvis (byl dovezen z portugalského Lisabonu), ten druhý, mladší, je zatím chován odděleně.


Ábíčko se stalo hrdým kmotrem. Hned čtyřnásobným. Nerozrostly se však rodiny členů redakce, naši kmotřenci mají čtyři nohy a v dospělosti se budou pyšnit nádhernými, šavlovitě zahnutými rohy.