Extrémní výkony

Sdílej
 
Může člověk překročit hranice svých možností? Jsou odvážní, stateční, nebo snad šílení? Jeden se spouští z nebezpečných vrcholků hor, další se až do samého vyčerpání pohybuje po poušti, jiný riskuje nad propastí. V každém případě jsou výjimeční a jedno mají společné. Rozhodli se vyniknout v něčem, k čemu by se ostatní nikdy neodhodlali, co většinu lidí děsí už jenom při pomyšlení, že by to měli někdy zkusit.

Jízda rájem

Může člověk překročit hranice svých možností?Snowboardisty přitahují vysoké hory. Čím výš se jezdec dostane, tím víc si potom užívá cestou dolů. Na špičku těch nejstrmějších hor ale nevystoupáte jinak než vrtulníkem. Helliboarding, jak se téhle zábavě snowboardistů říká, si mohou dovolit pěstovat jenom ti opravdu zámožní. Vrtulník vás vynese nad špičku hory, tam se z něj spustíte na vrcholek pokrytý sněhem a dál už je to jenom na vás. Sjíždíte dolů, jak umíte. A když se ocitnete až v údolí, můžete si to zase zopakovat. Snowboardista, který na helliboarding peníze nemá, se na vrcholky hor dostává autostopem nebo na sněžném skútru. Ale jedině s vrtulníkem samozřejmě vystoupá až na špičky nejvyšší. Vyprávěl nám o tom zkušený jezdec Marek Schneider (rozhovor s ním jste si mohli přečíst v ABC č. 3, roč. 45), jehož při takové zábavě v Loveland Pass v Coloradu zachytil fotograf přímo v okamžiku, kdy se nacházel mezi nebem a zemí. Dozvěděli jsme se, že nejdůležitější je tam nahoře ovládnout svou úzkost. Potom je to prý jízda jako v ráji.

Jak přežít v Údolí smrti

Může člověk překročit hranice svých možností?Roland Somogyvary překonal vytrvalostním během Údolí smrti. Po celou dobu ho doprovázel jenom zásobovací vůz. Somogyvary přiznává, že během cesty bojoval s vyčerpáním - rozhodl se totiž, že trasu dlouhou 170 kilometrů zdolá bez zastávek, že nebude odpočívat, natož spát. Podařilo se mu to za neuvěřitelných 28 hodin, což znamená, že se pohyboval průměrnou rychlostí šest kilometrů v hodině! Jen si to představte - běžet pouští, kde teplota dosahuje téměř 60 stupňů Celsia. Na takový výkon se člověk musí důkladně připravit a Roland Somogyvary už by dnes mohl ostatním nadšencům dát návod, jak na to: sedm let pravidelně trénoval třicetihodinový vytrvalostní běh a také chůzi - celkem ušel 1500 kilometrů po USA.

Akrobat nad propastí

Může člověk překročit hranice svých možností?Henri Rochatain má zvláštního koníčka. Stoupne si na židli, pak vezme do rukou ještě druhou, její zadní nohy usadí na okraj té první a potom si na tu druhou sedne. Přitom se soustředěně dívá na pevný bod na obzoru. "Jedině tak udržím rovnováhu," vysvětluje. "Jakmile bych pohledem uhnul jinam nebo bych zavřel oči, spadl bych." Henriho otec byl akrobat, a tak jeho syn měl k tomuto oboru vždycky blízko. Od dětství sám nacvičoval různé akrobatické kousky a vydrželo mu to dodnes. Teď už to ale není mladý kluk, jak by se podle toho, čím se baví, mohlo zdát. Nedávno oslavil své šedesáté narozeniny - a jak jinak než nebezpečným akrobatickým představením - záběr z něho vidíte před sebou. Nad čtyřistapadesátimetrovou propastí (Glen Canyon v USA) vydržel bezchybně balancovat celou minutu!

Střemhlav z útesu

Může člověk překročit hranice svých možností?Muž, kterého vidíte na fotografii, se vrhá střemhlav z útesu La Quebrada (Průrva mezi skalami) vysokého jako desetipatrový dům. Odvážný skok neprovádí poprvé ani naposledy. Toto místo na pobřeží Tichého oceánu, nacházející se v blízkosti mexického města Acapulco, si vybírají už od roku 1934 pro své riskantní skoky dobrodruzi toužící po riziku, jež každý takový let do vody provází.n Pokud by muž udělal při odrazu od pevniny chybu, mohlo by všechno skončit velkou tragédií. Útes totiž nesměřuje přímo kolmo do oceánu, ale jeho povrch je svažitý, takže skokanovi hrozí nebezpečí, že během letu dolů narazí na pevninu. Pád z výšky dvaceti šesti metrů by určitě nepřežil. Další nebezpečí vytváří v tomto místě oceán, který je zde velice mělký. Hloubka dosahuje pouhých 3,6 metru, takže skokan, jakmile vnikne do vody, musí urychleně začít stoupat nahoru k hladině, aby nenarazil na dno. Vystoupení mužů dobrovolně riskujících své životy pozorují nadšení turisté a někteří z nich jim možná i trochu závidí. Odhodlat se k takovému skoku, to chce hodně odvahy.

ÚDOLÍ SMRTI

Údolí smrti (Death Valley), jehož povrch tvoří písečné pouště a slaná jezera, se rozprostírá na jihozápadě USA, na hranicích Kalifornie a Nevady, mezi pohořími Panamint Range na západě (až 3367 m. n. m.) a Amargosa Range na východě (2043 m. n. m.). Je dlouhé asi 325 km a zabírá plochu 8399 km2. V této oblasti se nachází nejníže položená část souše v Severní Americe: 86 metrů pod hladinou moře. Údolí smrti je nejsušší a nejteplejší oblastí Severní Ameriky - byla zde naměřena maximální teplota 56,7 stupně Celsia.