Abeceda zajímavostí

Digitální umění

Rakouský Linec hostil prvních šest zářijových dnů výstavu Ars Electronica 2005 věnovanou propojení vědy a umění a jejich společnému vlivu na společnost. Na výstavě se představilo 450 umělců z 26 zemí včetně České republiky. K vidění byly nejrůznější formy digitálního umění i nejnovější vymoženosti nanotechnologie, robotiky a dalších moderních oborů.

---

Sluneční ponorka

Bezpilotní ponorka na sluneční pohon se představila 16. září na konferenci o robotice v americkém Arlingtonu. Dovede se potopit až do hloubky 500 metrů, ale málokdy k tomu dostane příležitost. Je totiž určena hlavně pro studium řek a jezer. Solární panely dodávají energii nejen elektromotoru, díky němuž se ponorka pohybuje rychlostí 3,2 km/h, ale i přístrojům sledujícím nejrůznější vlastnosti vody.
Automatické sondy se používají už dnes, ale kvůli dobíjení baterií se musí často vracet do přístavu. Solární panely by jim měly zajistit nezávislost. Flotila ponorek bezdrátově propojených s ústředím by v budoucnu mohla poskytovat podrobné informace o znečištění a vůbec o všem, co se pod vodní hladinou děje.

---

Tvrdší než diamant

Mikroskopické uhlíkové kuličky se za teploty 2226 °C a tlaku 200 atmosfér mění na materiál, který tvrdostí překoná i diamant. Vědci z univerzity v německém Bayreuthu použili jako výchozí surovinu takzvané fullereny, které jsou tvořeny šedesáti atomy uhlíku uspořádanými do tvaru koule. Nejvíc ze všeho připomínají maličký fotbalový míč. Fullerenový "míč" měří v průměru jen několik nanometrů (miliontin milimetru), a patří proto mezi tak zvané nanomateriály.
Miniaturní rozměry částic dodávají nanomateriálům vlastnosti, které stejná látka složená z kousků o průměru tisícin milimetru postrádá. Nový supertvrdý materiál je výrazně levnější než diamanty. Nahradí je například v korunkách vrtáků, jimiž geologové provrtávají mohutné vrstvy hornin.

Jaroslav Petr

---

Za ledem do vesmíru

Z ruského kosmodromu Pleseck odstartuje 8. října raketa Rokot se satelitem CryoSat evropské agentury ESA na palubě. CryoSat bude sledovat změny mocnosti pevninských i oceánských ledovců. Čtyři pětiny sladké vody jsou uvězněny v ledovcích, proto není divu, že led má na světové klima významný vliv. Díky bílé barvě odráží velkou část slunečního záření, čímž brání oteplování zemského povrchu. Tání ledovců navíc vede ke zvyšování hladiny oceánů a zaplavování pobřežních oblastí. CryoSat je prvním satelitem ze série Earth Explorers (Průzkumníci Země). Jestliže se program podaří uskutečnit v úplnosti, vydá se do roku 2012 na oběžnou dráhu dalších pět průzkumníků. Poskytnou nám informace o ledové pokrývce, o vodě, atmosféře, biosféře i o zemském jádru.