Z historie šifrování 7/8
Devatenácté století je stoletím vynálezů a velkých společenských změn. V Evropě a Americe se staví železnice, parní vlaky a parní lodě překonávají rychlostní rekordy. Jules Verne píše své vědecko-fantastické romány, rozvíjí se obchod, cestovatelé objevují nová území.
Lidé potřebují rychleji a spolehlivěji komunikovat, poštovní dostavník a poštovní holub jim již nestačí.
Elektřina začíná pronikat do lidského života a Samuel Morse v roce 1837 přihlašuje svůj vynález telegrafního přístroje včetně kódu převádějícího číslice a později i písmena na tečky a čárky. Od poloviny 19. století se používání telegrafu rychle rozšiřuje, telegrafní sítě se mezi městy a podél železničních tratí šíří mílovými kroky. Telegrafistou byl také T. A. Edison, který stihl v předminulém století ještě vynalézt žárovku a fonograf na záznam zvuku.
Rychlé služby telegrafu využívají stále častěji především obchodníci a bankovní zaměstnanci. Nespolehlivým místem při přenosu informací telegrafem se stále častěji stává obsluha telegrafu - telegrafista, který zná obsah každé odesílané a přijímané zprávy. Proto lidé začínají používat různé druhy jednoduchého šifrování, aby před obsluhou obsah svých zpráv utajili. Jedním z takových jednoduchých šifrovacích postupů bylo i používání šifrovací tabulky, kterou bylo možné nosit stále s sebou a kdykoliv zprávu zašifrovat nebo dešifrovat.
VÝROBA ŠIFROVACÍ TABULKY
Na obrázku je namalovaná tabulka, ve které jsou bílou barvou označena políčka, která je nutné vystříhat. Přes tato políčka se pak postupně zapisuje text po řádcích odshora dolů. Jsou-li všechna políčka zaplněná, otočí se tabulka o 90 stupňů a v zapisování pokračujeme. Takto je možné otočit tabulku ještě třikrát od původní polohy. Při delším textu je nutné tuto operaci opakovat ještě na jiném místě papíru. Telegrafistovi pak vždy předali pouze nesrozumitelnou řadu písmen a čísel.
Příští díl Mata Hari v ABC č. 24.