Návrat opeřeného krále

Návrat opeřeného krále
Sdílej
 

Každý rok vybírá Česká ornitologická společnost jeden ptačí druh, který si z nějakého důvodu zasluhuje pozornost veřejnosti. Letošním ptákem roku, již patnáctým v pořadí, se stal náš největší dravec, orel mořský.

Osud orlů v Česku byl dramatický - před více než sto lety byli u nás vyhubeni a jejich hnízdiště zanikla. Nezmizeli zcela - pravidelně se k nám vraceli alespoň na zimu. Začátkem osmdesátých let minulého století se počty zimujících orlů v jižních Čechách zvýšily natolik, že se dalo očekávat, že by tu někteří jedinci mohli zůstat natrvalo a zahnízdit zde. Podmínky pro hnízdění se totiž za celé roky nezměnily.
Ornitologové a ochránci přírody proto začali na zamrzlých rybnících orly přikrmovat, aby je v oblasti udrželi co nejdéle. Přírodě se snažili pomáhat

i dalšími způsoby - vybudovali na stromech základy hnízd a na vytipovaná místa v Třeboňské pánvi vypustili několik párů orlů odchovaných v zajetí. Poprvé u nás tito dravci zahnízdili již v roce 1982, ale jejich pokus o vyvedení potomstva nedopadl úspěšně - orlí pár byl příliš mladý. První dvě mláďata odchoval až v roce 1984 - byla to první orlí mláďata v Čechách po dlouhých 128 letech!
Důsledná ochrana mořský orlů a jejich hnízdišť nakonec přinesla výsledky - orli se postupně rozšířili i na další území naší republiky a dnes u nás hnízdí asi 25 až 30 párů.


Z ČERNÉ KRONIKY

„Za poslední dva roky u nás bylo otráveno šest orlů. Ani v jednom případě nebyl pachatel vypátrán a potrestán.“ Přestože jsou u nás orli přísně chráněni, určitá skupina lidí je stále pronásleduje. Někteří „takémyslivci“ si rádi zastřelí impozantního dravce, mnohem větší nebezpečí však představují otrávené návnady, které navíc nehubí pouze orly, ale i další živočišné druhy. V populaci, která čítá 25 až 30 párů schopných rozmnožování, je úhyn každého jednotlivce citelnou ztrátou. U dlouhověkých a pomalu se rozmnožujících druhů, jako jsou orli, nestačí přirozený přírůstek nahradit zabité jedince.
JAK HO POZNÁTE

Foto
V letu je nezaměnitelný - žádný jiný tak velký dravec u nás nežije. Má široká křídla zakončená prstovitě roztaženými letkami. Nápadná je hlava s mohutným zobákem a krátký klínovitý ocas, který je u dospělých ptáků (tj. starších pěti let) čistě bílý. Mladí jedinci mají ocasní pera hnědá, později skvrnitá podobně jako celé tělo.
HNÍZDO

Orel mořský si u nás staví hnízdo vždy na stromě, většinou na vyvýšeném místě či okraji lesa, odkud má dobrý rozhled do krajiny. Je to obrovská stavba z větví, která mívá průměr jeden až jeden a půl metru. Orlí pár často využívá stále stejné hnízdo po řadu let a každou hnízdní sezonu ho vždy jen upraví a přistaví. Takové dlouho využívané hnízdo pak může vážit i mnoho desítek až stovek kilogramů a bývá vysoké i dva metry.
ZAJÍMAVOST

Náš orel mořský je blízký příbuzný ptačího symbolu Ameriky, orla bělohlavého, který také patří do rodu Haliaeetus. Orel bělohlavý je o něco větší, a jak jeho jméno napovídá, má bílý nejen ocas, ale také hlavu.


Zapojte se také

Setkali jste se někdy s orlem? Nebo jste dokonce našli orlí hnízdo? Nebo jste se naopak setkali s případem nelegálního zabíjení ptáků (otrávenými návnadami, střílením apod.)?
Podejte o tom zprávu buď nám, nebo přímo České ornitologické společnosti (ČSO), Hornoměcholupská 34, Praha 10.
I když je většina orlích hnízd u nás zmapována, může se stát, že právě vy objevíte nové hnízdo, o kterém ochránci přírody dosud nevědí. Mladí orli si totiž hledají neobsazená území a šíří se tak i na místa, kde dosud nebyli zaznamenáni.
Podrobnější informace najdete i na internetových stránkách ČSO: www.birdlife.cz, dotazník o pozorování orlů lze vyplnit na adrese www.cso.cz/orel.html.