Opeření rybáři

Opeření rybáři
Sdílej
 

Bez ryb bych se ve svém jídelníčku docela dobře obešla. Ale pro spoustu lidí jsou ryby hlavním zdrojem obživy. Na světě jich totiž žije obrovské množství - je to nesmírná zásobárna potravy, které si dosud neumíme dostatečně vážit.

Ryby však nejsou zásobárnou potravy jen pro lidstvo, živí se jimi i nepřehledná škála živočichů - od těch nejmenších až po největší obry oceánů, od různých bezobratlých, přes ryby samotné až po savce a ptáky. Ryby jsou ale ve svém prostředí velice rychlé, pro jejich lovce to znamená, že musejí být stejně rychlí a ještě o trošku rychlejší, nebo museli vyvinout loveckou taktiku, která rychlý pohyb ryb nějak vyrovnává.
Lidé to mají vymyšlené dávno - používají různé pasti, sítě, udice, harpuny či jiné lovecké prostředky. Jak se s tímto problémem vyrovnávají zvířata, která nemají možnost vyrábět si lovecké pomůcky a přesto se specializovala na lov ryb? Pojďme se podívat na lovecké taktiky rybářů, jejichž domovem nejsou modré hlubiny, ale vzduch. Na to, jak loví ryby ptáci.

Lovci s harpunou

Jako mírně nahrblé stařeny postávají na okrajích vod na dlouhých štíhlých nohách volavky popelavé. Hlava s mohutným ostrým zobákem jim zdánlivě trčí přímo z ramen, jako by neměly žádný krk. Ten však mají, a nečekaně dlouhý - je esovitě stočený jako stlačená pružina. Volavka vypadá netečně jen do okamžiku, kdy se do její blízkosti dostane neopatrná rybka - pak se pták prudce předkloní, stlačená pružina krku se uvolní a ostrý zobák jako harpuna vystřelí směrem dolů a ve většině případů zasáhne svůj cíl. Podobným způsobem loví prakticky všechny druhy volavek, některé používají ještě další triky, jimiž rybky přímo lákají do své blízkosti, na dosah ostrého zobáku.

Se sítí a podběrákem


Rybářské sítě jsou jedním z nejúčinnějších prostředků k lovu ryb ve velkém.
Není divu, že podobné lovecké techniky využívají i zvířata. Pelikáni jsou k lovu ryb vybaveni skutečně originálně - spodní část obrovského zobáku je přeměněna v pružný, široký vak. Ptáci obklíčí hejno ryb, ponoří zobáky do vody, čímž vytvoří jakousi síť, a plácáním křídel shánějí vyděšené ryby do stále těsnějšího chumlu nebo je zatlačují na mělčinu ke břehu. Vak zobáku se pak promění v podběrák, jímž ryby nabírají. A potom je spolknou. Ne všechny druhy pelikánů však používají tento způsob lovu - američtí pelikání hnědí loví podobně jako albatrosi - krouží nad mořskou hladinou, a když pod sebou spatří rybu, složí křídla a jako šíp prorazí hladinu. Pak ovšem opět přichází na řadu podběrák...

Pronásledovatelé


Jen málokterý živočich je schopen plavat pod vodou tak rychle, aby dohonil prchající rybu. Přesto si s tímto úkolem poradila i řada ptáků. Z našich druhů se takto živí kormoráni. Tito černí ptáci se dovedou celí ponořit pod hladinu a pod vodou pronásledovat prchající ryby. Jakmile kormorán rybu dožene a uchopí ji do zobáku, má vyhráno, má vroubkované okraje zobáku, takže mu ryba nevyklouzne. Ostatně v řadě případů ji přímo pod vodou i polyká. Nejlepší opeření lovci ryb pod hladinou jsou tučňáci, ti pod vodou doslova létají a žádná ryba nemá šanci. Tučňáci však za rychlost pod vodou zaplatili: jejich tělo se natolik přizpůsobilo životu ve vodě, že ztratili schopnost létat, zřekli se svého království vzduchu.

 

Hry