Záhada bambusového medvěda

Sdílej
 

Červený výstražný trojúhelník a v něm černobílý medvěd. Tento symbol zná určitě každý, kdo alespoň jedenkrát navštívil některou z našich či zahraničních zoo.

Označují se jím druhy, kterým v přírodě hrozí vyhubení. Ta nejvzácnější a nejohroženější zvířata světa. A černobílý medvěd, kterého mají ve znaku, mezi nimi zaujímá jedno z předních míst. Proto zahajujeme naši sérii vystřihovánek nejohroženějších zvířat světa právě vystřihovánkou pandy velké, jejich symbolem.

Tápání vědců

Panda velká vypadá na první pohled jako medvěd. A mezi medvědy skutečně patří. Ale způsob jejího života je odlišný. Zatímco ostatní medvědi jsou masožravci a rostlinnou stravou obohacují svůj jídelníček jen zčásti, pandy se živí takřka výlučně rostlinami. A to ještě ne všemi, specializovaly se na bambus. Z tohoto důvodu přírodovědci řadu let nemohli pandu nijak systematicky zařadit. Nejprve ji přiřadili k medvědům, později ji i s její menší příbuznou pandou červenou (Ailurus fulgens) přeřadili k šelmám medvídkovitým (tedy do příbuzenstva mývalů, nosálů apod.). Pak pandám vytvořili samostatnou čeleď. Po určitou dobu dokonce patřila každá jinam - panda velká byla pravým medvědem, panda červená šelmou medvídkovitou. Nakonec rozhodly genetické a různé srovnávací testy: obě pandy jsou skutečnými medvědy. Tajemství je - snad již definitivně - rozluštěno.

Kdo je ohrožuje

Pandy obývají naši planetu téměř tři miliony let. V dobách, kdy se objevily, pokrývaly bambusové lesy značnou část Číny a přilehlých oblastí Asie. A protože bambusu bylo dost a zvířat, která by se jím živila, málo, pandy neměly důvod hledat si jiné zdroje potravy. Jejich specializace se od té doby natolik prohloubila, že jsou na bambusu závislé. A to se jim stalo osudným. Když přirozený ústup bambusových lesů způsobený změnami klimatu ještě urychlili lidé, kteří je vypalovali, aby získali půdu pro svá políčka a pastviny, pandy se ocitly na pokraji vyhynutí. Jejich souvislý domov je dnes rozdrobený na malé izolované ostrůvky lesa, které se staly pastí - pandy nejsou schopné překonávat vzdálenosti mezi nimi, nemohou se setkávat nepříbuzní jedinci a izolované populace začaly postupně vymírat. Přímý lov pand a pytláctví už jen završily jejich zkázu.

Málo pandích miminek

Panda velká se stala národním symbolem Číny a čínská vláda vynakládá nemalé prostředky na její záchranu. V případě pand ale nestačí zřizovat rezervace, dokonce ani velkoplošné. Propojit izolované ostrůvky lesů je příliš náročné a téměř neuskutečnitelné. Populace pand v přírodě je navíc tak řídká, že se samec se samicí v tom správném čase říje setká opravdu jen šťastnou náhodou. Rozmnožování pand je velmi pomalé i proto, že pandy rodí jediné mládě, a když se náhodou narodí dvojčata, jedno z nich většinou uhyne, matka se o ně nedokáže postarat.

Záchranný program

Na řadu proto přišlo zřizování výzkumných chovných stanic. V nich se zpočátku odchovávala hlavně opuštěná mláďata nebo mláďata, o která se matka nestarala (např. při narození dvojčat). Současně se rozvíjel program umělého odchovu pand. O ten se kromě čínských stanic (nejznámější je ve Wolongu v provincii S'-čchuan) pokoušejí i některé světové zoologické zahrady.
Dlouho se nedařilo, pandy se v zajetí odmítaly pářit, nebo se pářily neúspěšně, a pokud se přece jen mládě narodilo, více než 30 % jich po narození uhynulo. Vědci zkoušeli všechno možné - dokonce pandám promítali videozáznamy páření divokých pand, aby je motivovali. Jako nejúspěšnější se nakonec ukázalo umělé oplodnění samic. Za poslední roky pandích mláďat úspěšně přibývá - v roce 2003 se narodilo a přežilo 16 mláďat, v roce 2004 devět, o rok později jich bylo 25! Ale i když se naděje na přežití pandy postupně zvyšují, je otázkou, zda přežije i ve volné přírodě, kde jich zbývá odhadem asi tisíc. Možná je za nějaký čas budeme znát jen ze zoologických zahrad (a to ještě jen některých vyvolených) a zmíněných chovných zařízení v Číně.


Panda velká

Odborné jméno: Ailuropoda melanoleuca
Zařazení: šelmy, čeleď medvědovití (Ursidae)
Váha: až 160 kg
Délka: 160-190 cm
Rozšíření: hornaté oblasti Číny - několik izolovaných populací
Prostředí: horské lesy v nadmořské výšce 1500-4000 m
Potrava: bambus, příležitostně hmyz či drobní obratlovci
Status: ohrožený druh zapsaný ve světové Červené knize


Pandy v zoo

V současné době chovají v Evropě pandy pouze dvě zoologické zahrady, zoo ve Vídni a v Berlíně. V Americe se pandami může pochlubit zoo v San Diegu, Atlantě a Washingtonu, ve kterých se podařilo pandy i rozmnožit (v Atlantě se mládě narodilo loni v září), a pak ještě v Memphisu a v Mexico City. Nejvíc pand se chová v zoologických zahradách a chovných výzkumných zařízeních přímo v Číně.


Nejohroženější zvířata světa v ABC

ABC č. 2 panda velká
ABC č. 4 nosorožec tuponosý
ABC č. 6 želva galapážská
ABC č. 8 kakapo soví
ABC č. 10 irbis horský
ABC č. 12 gorila horská