Hrajeme basket na ulici!

Sdílej
 
Viděl jsem to na vlastní oči. V Los Angeles, San Francisku i ve Phoenixu. Nevěřícně jsem zíral na pomezí Nevady a Utahu, v oblasti, kde žijí potomci indiánů kmene Navajo. Pustina, hory, žhnoucí slunce. U silnice stál obytný pojízdný karavan. Vedle něj mohutný Range Rover, satelitní anténa... a koš! Když se v Evropě dostane malý kluk k míči, většinou do něj kopne. Ve Spojených státech ho hodí na koš.

Pokud se v kolébce basketbalu porozhlédnete po jakémkoli městě, všude najdete plno plácků, zákoutí či ploch, kterým vévodí obroučka se síťkou. Na konstrukci, na zdi nebo na vratech od garáže. A pod ní hromadu dětí a mladých lidí, kteří hrají STREETBALL. Čili pouliční basketbal.

Jak to všechno začalo

Pouliční forma basketbalu se v USA zrodila v padesátých letech. Do hry na jeden koš se pustili mladí lidé především ze sociálně slabších vrstev. A je tomu tak dodnes. Často je to pro ně jediná cesta, jak se vymanit z prostředí nouze, bídy a třídních handicapů. Basketbalem se dají vydělat slušné peníze a zářných příkladů běhá po amerických palubovkách víc než dost.

Evropa devadesátých let

Pouliční basketbal se hraje už řadu let i u násPoněkud jinak to bylo s rozvojem pouličního basketbalu v Evropě. Start amerického Dream Teamu na OH v Barceloně 1992, složeného z největších hvězd NBA, lze přirovnat k výstřelu, který spustil lavinu basketbalového šílenství. Nešlo jen o zájem o prestižní klubové a reprezentační turnaje, basketbalové superhvězdy a špičková mužstva, ale o stále více se prosazující, a na Evropu do té doby poněkud neobvyklý fenomén - venkovní či pouliční basketbal. Plácky a hřiště i těch nejzapadlejších a nejmenších měst a vísek začaly zdobit koše, u kterých trávila spoustu času basketbalová mládež. Jestliže se do této doby mluvilo o venkovním basketbalu pouze ve spojitosti se Spojenými státy, od první poloviny devadesátých let nikoho v Evropě nepřekvapilo setkání s mladíky či děvčaty v dlouhých šortkách, triku s portrétem Michaela "Air" Jordana nebo Magika Johnsona a charakteristickou čapkou obrácenou štítkem dozadu. Obrovského zájmu o venkovní basketbal se okamžitě chopili schopní manažeři velkých sportovních firem. Streetball se tak dočkal nesmírné podpory v podobě sportovních kolekcí oblečení a obuvi. Zároveň začal vznikat i systém nejrůznějších organizovaných turnajů ve hře na jeden koš.

Adidas Streetball Challenge

Koš je umístěný ve výšce 305 cm od zeměEvropská centrála této firmy, sídlící v Německu, na sebe vzala gigantický úkol: převzít streetball ze Spojených států a rozšířit ho v Evropě. Po osmi letech lze říct, že se jí to stoprocentně podařilo. Hra se mezi mladými lidmi tak vžila, že si dnes ani jednu basketbalovou sezonu nelze ve většině evropských zemí představit bez pravidelných streetballových turnajů. Myšlenka na pořádání akce adidas Streetball Challenge vznikla na základě existující tradice veřejných turnajů ve Spojených státech. Streetball je spojen s určitým životním stylem mládeže, který má svoje kořeny právě v USA a s expanzí venkovního basketbalu se rozšířil prakticky po celém světě. Tento druh sportu znamená především zábavu a radost ze hry, spojuje pohyb s hudbou i módou. Patří do stejné kategorie sportů jako skateboarding, in-lineskating či BMX, jejichž příznivci tak naplno využívají svůj volný čas. Už krátce po olympijských hrách 1992 zorganizoval adidas jako první v Evropě soutěž v pouliční košíkové pod zmíněným názvem adidas Streetball Challenge. Centra některých evropských metropolí se poprvé změnila v obrovské hrací plochy. O dva roky později se do organizování turnajů zapojilo již 29 zemí a počet účastníků dosáhl 170 000! Od roku 1995 pořádal adidas i pravidelná mistrovství světa. Nultý ročník se uskutečnil v Barceloně, následovala Budapešť, Milán, Paříž. Každá z těchto akcí se těšila obrovskému zájmu účastníků i diváků. Mimochodem i proto, že na každou z nich přivezl adidas jednu z hvězd NBA: basketbalovou legendu Kareem Abdula Jabbara, Johna Starkse z týmu NBA New York Knicks nebo Kobe Bryanta z L. A. Lakers.

Česká "čunča"

Tato populární hra je oblíbená i mezi dívkamiHra tři na tři na jeden koš není v našich krajích žádnou novinkou. Oblí-bená "čunča" patří k tréninkovým doplňkům každého basketbalového mužstva tak říkajíc "od nepaměti". První turnaj v "čunče", tzv. "Klatovské trojičky", se konal v roce 1984. Na mistrovství světa v roce 1996 v Budapešti naši čtyři kluci ze Žďáru nad Sáza-vou - Jiří Šebek, Tomáš Tyl, Jiří Budňák a Petr Nejezchleb - vybojovali historickou stří-brnou medaili a vklínili se mezi takové basketbalové velmoci, jako jsou Chorvatsko a Jugoslávie. V Miláně a předloni v Paříži se na tento úspěch již navázat nepodařilo...


Zájemci o streetballové turnaje se mohou přihlásit na adrese: www.adidas.cz. Ostatní zveme, přijďte se pobavit a fandit hráčům!

PRAVIDLA STREETBALLU

Streetball je sport, při němž platí jedno velmi důležité pravidlo: hra fairplay. Po hřišti neběhá rozhodčí s píšťalkou, ale hráči se k chybám přiznávají sami. Jen při výjimečných situacích se do hry zapojuje tzv. pozorovatel, který objasňuje některé zásadní nesrovnalosti. To svědčí o předpokládaném férovém přístupu. Streetball má však ještě jednu podstatnou vlastnost - nehraje se v něm na individualisty. Neboť k čemu by byl v poli skvělý dribler, který by nedokázal přihrát spoluhráči. Tři lidé tu hrají za jednoho. Za jeden tým. Základní pravidla HRY - streetball hrají dvě družstva po třech, čtvrtý hráč je střídající; - náhradní hráč může být střídán libovolně často, avšak pouze po koši, nebo je-li míč v klidu; - hraje se na jeden koš umístěný ve výšce 305 cm od země; - úvodní rozskok se provádí hozením mince, vlastní hra trvá 20 minut nebo do získání 16 bodů; - úspěšný hod do koše znamená jeden bod, koš za čárou 6,25 m (podobně jako u tříbodové čáry při normálním basketbalu) se počítá za dva body, hráč přitom musí stát zřetelně oběma nohama za čárou; - po každém dosaženém koši se mění držení míče; - po každém faulu nebo při míči v zámezí se rozehrává zpoza pomezní čáry; - namísto obvyklého rozskoku získává ve sporných případech míč bránící družstvo; - po každé změně držení míče (tedy i během hry - ztráta míče, zisk, obranný doskok) je nutné rozehrát odkudkoli zpoza pomezní čáry, jinak míč opět získá protivník; - před zaznamenáním koše musí být míč v držení nejméně dvou hráčů útočícího mužstva, jinak je koš neplatný; - všechny fauly hlásí faulující hráč nebo hráč faulovaný, družstva se musí sama dohodnout a právě zde se očekává fér přístup; - je-li hráč během hodu faulován a hod je úspěšný, koš se započítá a míč má znovu v držení útočící mužstvo; - po dvou úmyslných faulech během jedné hry musí hráč na zbývající dobu opustit hřiště. Streetové turnaje Adidas Streetball Challenge 2000 27. 5. 2000 Praha - Adidas Streetclub Letná 3. 6. 2000 Pelhřimov - náměstí 10. 6. 2000 Třebíč - náměstí 24. 6. 2000 Ostrava - náměstí

SOUTĚŽ

Hrajeme o deset triček na streetball

Soutěžní otázka V roce 1996 získali naši čtyři hráči na mistrovství světa ve streetballu stříbrnou medaili. Napište jméno města, ve kterém se mistrovství světa konalo. Odpovědi zasílejte na adresu redakce (ABC, Domažlická 11, 130 00 Praha 3) nejpozději do 19. 5. 2000. Korespondenční lístek označte heslem STREETBALL. Losování ze všech došlých správných odpovědí proběhne v týdnu od 22. 5. do 26. 5. 2000. Deset triček, která věnuje firma adidas, už čeká na výherce!