Mezi pacienty MUDr. Lucie Motlové jsou děti i dospělí, kteří touto nemocí trpí. Zvláště u dětí není však jednoduché ji odhalit. Deprese nepatří k nemocem, u kterých stačí pacientovi odebrat krev, z níž je možné zjistit, že je něco v nepořádku. Nelze ho ani poslat na rentgen hlavy, protože ani touto cestou neumíme tuto nemoc určit.
Jak poznáte, že pacient trpí depresí?
Existuje jediná možnost, jak můžu člověka vyšetřit. Pohovořím s ním a tímto způsobem zjistím, jestli se změnilo jeho běžné chování a jestli se u něj vyskytují příznaky typické pro depresi.
Které příznaky to jsou?
Člověka lze označit za nemocného depresí v případě, že má nepřetržitě pokleslou náladu alespoň čtrnáct dní a kromě toho má ještě další problémy. Patří mezi ně například celková zpomalenost, ztráta výkonnosti, neschopnost dokončit úkol, sebeobviňování. Má i řadu tělesných příznaků - přejídá se a přibývá na váze, nebo jí naopak velmi málo a hubne. Hodně nemocných také špatně spí, probouzejí se brzy ráno, aniž by chtěli. Děti někdy spí zase příliš mnoho hodin.
Je dítě nemocné depresí na první pohled smutné?
Smutek malý kluk neumí vyjádřit slovy. Nemá ještě dostatečně bohatou slovní zásobu na to, aby mohl sdělit všechny své pocity. Smutek jako by přejde do těla a takový pacient trpí především tělesnými potížemi. Bolí ho hlava, záda, břicho, ráno se mu nechce vstávat, odmítá odejít do školy. Starší - asi desetileté dítě - už umí všechno přesně říct, ale nemusí být smutné. Deprese se projeví třeba nápadnou podrážděností a okolí označí toho kluka za drzého, hubatého a nesnesitelného. U dětí se proto deprese rozpoznává mnohem hůře než u dospělých.
Malý pacient by se měl co nejříve dostat k odborníkovi
Stává se, že tyto děti jsou z rodin, kde není všechno v pořádku nebo se tam děje něco, co rodinu výrazně zatěžuje. Maminka se stará o postiženého sourozence, zemře babička, k níž mělo dítě blízký vztah. Rodiče si nevšimnou, že jejich syn není ve své kůži, že se změnil. Naštěstí to ale neujde paní učitelce, vychovatelce v družině, vedoucí v kroužku. Někdo z nich změnu pozná a upozorní matku či otce. Potom je dobré, jsou-li rodiče ochotni naslouchat a neberou to na lehkou váhu.
Kdyby dítě žilo v rodině, kde problémy nejsou, je možné, že by se u něj deprese vůbec neprojevila?
Člověk, který má k depresi dispozici, může onemocnět bez ohledu na prostředí, v němž žije. Konkrétní situace se pak stává takzvaným spouštěčem deprese. Takovým spouštěčem je třeba narození sourozence. Nebo se rodina přestěhuje do jiného města, dítě musí změnit školu, přijde do nové třídy a je z toho v depresi, u dospívajících to mohou způsobit drogy. To všechno jsou spouštěče, které depresi spustí u toho, kdo má v sobě pro ni dispozice.
Dá se deprese léčit?
Ano, pacient užívá antidepresiva.
Když slyším slovo antidepresivum, působí to na mě, že je to vážné.
To si myslí hodně lidí. Anti znamená proti, antidepresivum je lék proti depresi. Zatím nevíme, proč tato nemoc vzniká, ale máme léky, které odstraní všechny její příznaky a zajistí prevenci do budoucna. Vrátí člověka do jeho normy, on začne zase fungovat, uleví se mu. Jestliže se deprese včas, dostatečně a správně léčí, tak se už nemusí opakovat. Velice důležité je proto rozpoznat co nejdříve první epizodu a zvolit správný postup léčby. Protože čím více epizod pacient prožije, tím větší je riziko, že se deprese bude opakovat.
Jak deprese v člověku vzniká?
Deprese si v mozku vytvoří mapu, která se tam usadí. Při sebemenším podnětu se potom může nemoc spustit. Podnětem může být jakékoliv oslabení organismu, například chřipka.
A co třeba špatné vysvědčení?
I vysvědčení se může stát spouštěčem deprese. Děti mají omezené možnosti, jak řešit problémové situace. Nemají ještě dostatek životních zkušeností, jak se s problémy vypořádat, a o to je to nebezpečnější.
Období před vysvědčením je často plné napětí. Mohla byste dětem doporučit, jak postupovat?
Nejhorší je, když dítě během školního roku tají před rodiči špatné známky. Ty se pak objeví i na vysvědčení a pro rodiče je to šok. Pokud se dostanete do problémů, svěřte se mamince nebo tatínkovi. Jsou-li moudří, určitě pochopí, že vás něco trápí, že není všechno v pořádku. Společně se pak zamyslíte, jak by se to dalo změnit. Třeba je toho na vás moc, máte mnoho zájmů, navštěvujete příliš kroužků a na přípravu do školy nezbývá čas. Popovídejte si o tom a zkuste to dělat jinak. Projevíte-li snahu, rodiče si toho všimnou a budou vám pomáhat.
Dobrá, ale i tak nemusí dopadnout známky úplně nejlépe
Vysvědčení není zásadním měřítkem úspěšnosti a schopností dítěte. Vysvědčení ohodnocuje jenom zlomek celé osobnosti člověka, a když známky nejsou ideální, neznamená to, že dítě je jinak nemožné. Naopak - může mít celou řadu schopností, které se nemusí na vysvědčení projevit.
Co dělat, když už nevím, jak dál?
Dítě chce většinou rodičům vyhovět a v případě, že se to nedaří, zaplaví ho pocity sel-hání. Ztratí sebevědomí a najednou si neví rady. V tomto okamžiku je nejvyšší čas někomu se se svým trápením svěřit. Najít si člověka, který je pro mně důležitý. Může to být paní učitelka, teta, babička. Jakmile si s někým popovídáte, uleví se vám a začnete svůj problém řešit.
TAJEMSTVÍ NÁLADY
Ť Nervová buňka č. 1 (jádro, tělo) ť směr vzruchu ť synapse (místo kontaktu mezi nervovými buňkami) ť Nervová buňka č. 2
Nervové buňky si mezi sebou povídají. Nervový přenašeč - třeba serotonin - vyběhne z nervové buňky č. 1, proběhne synaptickou štěrbinou a potom "osloví" přijímač (tzv. receptor) umístěný na nervové buňce č. 2. Předávání vzruchu tak pokračuje dál a člověk může normálně fungovat. Jestliže serotonin chybí, vzruch nemůže pokračovat dál a nálada je narušená.
Při normální náladě má člověk dostatečné množství tzv. nervových přenašečů, především serotoninu a noradrenalinu. Je-li v depresi, má těchto látek nedostatek.
Synapse - detail
koncová část nervové buňky č. 1 umístěné před synapsí; zásobník nervových přenašečů; synaptická štěrbina; noradrenalin, serotonin; přijímač (receptor); část nervové buňky č. 2 umístěné za synapsí ť
JAK SI ZLEPŠIT NÁLADU
Jedná se o několik rad, které doporučují lékaři. Je to jednoduché a funguje to.
- Přelaďte svou náladu. Stoupněte si před zrcadlo a "vyrobte si" úsměv. Když to nepůjde samo, pomozte si rukama. Zkuste si navodit pocit, že se usmíváte. Obecně totiž platí, že změníte-li výraz ve tváři, může se změnit i vaše nálada.
- Udělejte si radost. Jste-li smutní, proveďte něco neobvyklého, co obyčejně neděláte. Může to být taková malá radost. Kupte si něco pěkného ze svého kapesného, nebo si něco nového vyrobte.
- Nezůstávejte sami. Je dobré mít kamarády a vztahy s nimi pěstovat. Rozhodně nestačí komunikovat s okolím přes počítač. Důležitý je osobní kontakt. Povídejte si s lidmi kolem vás.
- Dopřejte si dostatek pohybu. Sportujte, kdykoliv budete mít čas, choďte na vycházky. Při pohybové aktivitě v těle vznikají endorfiny, což jsou látky, které působí pozitivně na náladu.
- Důležité je i jídlo. Přehodnoťte své stravovací návyky. Není dobré se přejídat ani hladovět.
LIDSKÝ MOZEK
Antidepresiva upravují množství nervových přenašečů (především serotoninu a noradrenalinu) tak, aby jich člověk měl správné množství, nutné k normální náladě.
1. oko
2. přední část čelních laloků (slaďuje emoce a myšlení)
3. motorická kůra (oblast, která řídí pohyby)
4. limbický systém (část mozku, kde vznikají základní projevy nálady)
5. primární zraková kůra
6. hypotalamus
7. mozeček
8. mícha
DEPRESE
Touto nemocí trpí někdy během života 10 - 25 % žen a 5 - 12 % mužů, přičemž u poloviny z nich se občas vrací. Nejdůležitější je, aby odborný lékař zachytil tuto nemoc co nejdříve. Čím více depresí člověk prodělá, tím větší je riziko, že se bude nemoc vracet.
