Tajemné poklady (7)

Sdílej
 
LOUPEŽNÍK NA ZLATÉM KONI Okolí obce Koněprusy v Českém krasu je prodchnuto dávnou magií. Zdejší vápencové skály, provrtané četnými jeskyněmi, bývaly mlčenlivými svědky tajemných a mnohdy i hrůzných obřadů. Kult Bílého a Zlatého koně máme doložen ze sídlišť starověkých Keltů po celé Evropě. Dokonce i staří Slované tu prý chovali stádo bílých (prusých) koní, kteří byli posvátnými zvířaty slunečního boha. Ze zdejšího chovu prý pocházel i proslulý Horymírův Šemík.

A právě na Zlatém koni se podařilo vědeckým výzkumem dokázat pravdivost pověsti, která byla ještě na počátku našeho století považována za pouhou alegorickou pohádku. Vypráví se v ní, že kdysi pásl na vyprahlém návrší nad Koněprusy malý pasáček ovce. Jedna se mu zatoulala a při jejím hledání objevil díru do země. Slezl do hlubiny a tam ke svému překvapení narazil na otrhaného vousatého muže divokého vzezření, který seděl uprostřed veliké hromady zlatých mincí. Neznámý ostře přikázal pasáčkovi, aby ihned odešel a nikomu aby neříkal, co tu viděl. Za slib mlčení mu věnoval hrst zlaťáků. Chlapec však nevydržel dlouho mlčet. Zřejmě se podivně získaným bohatstvím doma pochlubil, a tak se sem hned druhý den vypravila tlupa vesničanů ozbrojených domácím nářadím. Usoudili, že neznámý z jeskyně bude loupežník, který se tam skrývá se svou kořistí. Jenže hřbet vrchu prohledávali marně. Vchod do podzemí zmizel, jako by tu nikdy nebyl. Od této příhody byl odvozován (samozřejmě mylně) název kopce Zlatý kůň - nazvali ho prý tak proto, že loupežník seděl na hromadě zlata jako na koni. Teprve výzkum třípatrového labyrintu jeskyní, do nichž se otevřel přístup v roce 1951 při odstřelu v lomu na boku návrší Zlatého koně, přivedl speleology i do jeskyně, kde nalezli kompletní vybavení penězokazecké dílny. Padělatelé tu v tajném úkrytu razili ve druhé polovině 15. století falešné mince. Sestupovali sem po provazovém žebříku 20 m vysokým skalním komínem přímo z vrcholu kopce. Vchod nahoře zakrývali přírodně vyhlížejícím kamenem a možná ještě maskovali nějakým keřem. Pasáček ho zřejmě čistě náhodou nalezl otevřený. V pozdějších dobách, když už penězokazci svou dílnu opustili, byl otvor ucpán naplavenou zeminou. A ze skutečné příhody se postupem času stala tajemná pohádka.

CESTA ZA POKLADEM - 7. ÚKOL

Pravé a falešné

Pravé a falešnéDnes bude vaším úkolem oddělit zrno od plev a mezi mincemi na obrázku odhalit všechny padělky. Poznáte je celkem snadno - zatímco groše z královské mincovny jsou jeden jako druhý, na těch padělaných se vždycky najde nějaká chybička. Poradíme vám, že první groš je pravý. Pokud najdete všechny padělky a v pořadí podle čísel (od nejnižšího k nejvyššímu) zapíšete písmena, kterými jsou označeny, máte slovo do tajenky. Je to jméno onoho slovanského slunečního boha, kterému prý byli zasvěceni bílí koně z Koněprus. Zapište si je do herního plánu do pole 7.

Jan Smolík

Rady zlatokopům

Vyluštili jste další tajenku do sedmého úseku mapy Cesta za pokladem? I v dalších ABC až do čísla 16 naleznete seriály o pokladech a tajenky do herního plánu. Všichni, kdo vyluští úkoly i s tím závěrečným, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. V ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v č. 16. Na autory deseti nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE! Pokud vám chybí herní plán (byl uveřejněn v ABC č. 4), zašleme vám černobílou kopii i s pravidly hry za poštovní známky v hodnotě 20 Kč, pokud potřebujete některý z předchozích úkolů, zašlete známky v hodnotě 10 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.