Vrána k vráně sedá, člověk si psa hledá

Sdílej
 
Člověk a pes. Ti dva k sobě patří pěkných pár tisícovek let a za ty roky se zcela sblížili. Člověk je ale tvor nadmíru náročný, a protože má nejrůznější chutě, záliby a nálady, přeměnil své psí praprapřátele ve tvory nejpodivnějších velikostí a vzezření, kteří se svým praprapředkům podobají opravdu jen vzdáleně.

Člověk lovec vyšlechtil psa malého a dlouhého, obratně manévrujícího v zemních norách, ale taky psa elegantně štíhlého, schopného uštvat nejrychlejší kořist. Člověk válečník dal přednost psovi obrovskému a hrůzu nahánějícímu, člověk pastevec zase vytrvalci, který mu pomáhal ochraňovat stáda skotu nebo ovcí. Rybář vozil na moře psa plavce, schopného přinášet z vody předměty a přitahovat sítě. Lidé se dlouho spojovali hlavně se psy, kteří jim mohli pomoci v jejich práci. Podoba nezaměnitelná, ještě tak horkem vypláznout jazykS postupem doby se ale stále více uplatňovali psi, jejichž užitek se nedal přímo měřit, kteří lidem jednoduše zpříjemňovali život ve volných chvílích. Bylo jich stále víc a víc, různých velikostí a vizáže. Kupodivu i mezi nimi si lidé vybírali a vybírají podle jakýchsi nepsaných pravidel, shrnutelných do českého přísloví vrána k vráně sedá. Čepici si půjčujeme, páníčka taky, malá očka máme od narozeníV mnoha případech za tím nemůžeme hledat nic světoborného. Člověk sportovec vždy raději volí psa, který s ním bude běhat po lesích. Pohodlný tlouštík milující dobré jídlo a televizi zase psa, který nepotřebuje dlouhé několikahodinové vycházky a je mu nejlépe na pánově klíně. Rvaví podnikatelé, kráčející za svým cílem "přes mrtvoly", dávají přednost proslulým psím zabijákům pitbulům, nebo alespoň některým majestátním molosům. Lidé z malých bytů volí psíky drobných postav, ti z rodinných domů zase spíše psy velké, schopné jejich majetek ohlídat. Děti potkáte nejčastěji se štěňaty, důchodce zase s prošedivělými psími kmety. Ti dva se hledali, až se našli - jak k dílu, tak k jídluVšimli jste si ale někdy, jak moc se lidé podobají psům svou vizáží? Jen mezi herci a politiky můžeme najít řadu příkladů. Tím všeobecně známým je třeba někdejší ministr zahraničí Zeleniec a jeho starý mopsík Paleček. Zkuste si tedy třeba příští víkend zajít do parku a pozorovat tam psy s jejich pány. Na tu nápadnou podobu určitě narazíte. Á propos..., jakého vlastně psa máte vy?