Odpověď

Ahoj Vendy, je mi moc líto, jak se cítíš a co v poslední době prožíváš. Určitě ale víš. Že nic není nekonečné. Po noci přijde ráno, po dešti (i když trvá třeba měsíc) zase vysvitne sluníčko a po bolesti přijde úleva. A tak to určitě dopadne i u tebe. Někdy máme pocit, že všechno na co sáhneme, se pokazí, že nás nikdo nemá rád, pro nikoho nic neznamenáme, nic jsme nedokázali a podobně. Věř, že tomu tak není. Je ale pravda, že ostatní nás o opaku nepřesvědčí, že musíme začít u sebe. Zkus si každý večer zapsat alespoň tři věci, které tě ten den potěšili (a mohou to být opravdu jen drobnosti). Také si zkus na každý následující den naplánovat něco, na co by ses těšila. A za třetí si promluv s rodiči – s každým zvlášť. Až budou v pohodě, řekni jim, jak na tebe jejich hádky působí a jak se při nich cítíš. Věřím, že si něco uvědomí. Mourrison