Mám jít na zkoušku?

Ahoj Mourrisone, mám na tebe otázku, která je trochu banalita, ale mě už pár dní sužuje. Před pár dny poslali přihlášky (jako každý rok) do sportovního klubu, kam chodím. Nově tam otevřeli i kroužek pro ty nejlepší z klubu, ale můžou tam i ti kteří lezou méně výkonně, ale jsou hodně zapálení (do tohoto sportu). Abyste se tam (do kroužku pro nejlepší) dostali, musíte splnit zkoušku. Taky nevím, jestli to mám zkusit, protože nevím, jak dobře umím daný sport v poměru s ostatními dětmi v mém věku, protože jsem chodila na kurz, kde byli všichni mladší, a tak jsem byla nejlepší a na kurz kde byli všichni starší než já (cca o 3 roky), a tam jsem byla asi skoro nejhorší. Do tohoto sportu jsem sice zapálená, ale stejně si myslím, že se tam nedostanu. Uvažuji, jestli zkoušky vůbec zkoušet, protože by tam na mě všichni koukali, jak na nějakého tydýta co si o sobě myslí bůhvíco. A i kdybych se tam dostala, tak všichni ti dobří by se na mě dívali skrz prsty, protože se tam cpu a neumím dělat daný sport tak jako oni. Takže moje otázka zní, jestli mám zkusit se tam dostat. Prosím, pokud to půjde, tak mi odpověz co nejrychleji, protože ty zkoušky jsou už za pár dní. Předem děkuji za odpověď Káťa.

Odpověď

Ahoj Káťo, prosila jsi mě, abych se ti pokusil odpovědět co nejdříve, tak snad budeš spokojená. Z tvého dopisu cítím velkou nejistotu a strach ze zesměšnění. Ale zároveň vnímám, že daný sport tě baví. A to si myslím, že je ze všeho nejdůležitější. Zamysli se, co všechno se chceš ve sportu naučit a co všechno chceš dokázat. Pokud ho chceš dělat pouze pro radost a dělá ti dobře, že jsi nejlepší mezi mladšími sportovci, klidně tam zůstaň. Jestli se chceš ale zlepšovat a učit nové věci, je zapotřebí zatnou zuby a jít na zkoušku. Poměříš si tak sílu s ostatními a zjistíš, jak na tom jsi. A jestli se na tebe budou koukat skrz prsty, to hoď za hlavu. Ze všeho nejdůležitější je, aby tě sport bavil a dělal tě šťastnou. Mourrison

Sdílej

17. srpna 2021

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív