Bojím se být doma sám

Bojím se doma, mamka odjela s tatínkem a s malým brachou a já jsem sám doma a bojím se. Patrik

Odpověď

Ahoj Patriku, ani nevíš, jak ti rozumím. Když jsem byl malý, také jsem moc bál být doma sám a dělal jsem jednu obrovskou chybu. A víš jakou? Styděl a bál jsem se to rodičům říct, a tak oni ani nevěděli, jak mi je doma smutno, a jak moc se doma sám bojím. Zamysli se, čeho se nejvíce bojíš, u každého je to různé. A pak se nestyď a rodičům se přiznej. Hlavně zkus popsat svoje pocity, jak se doma sám cítíš a co prožíváš. Pokud někdy přeci jenom budeš muset být chvilku sám, vezmi si knížku nebo si pusť v televizi či na internetu pohádku nebo nějaký dobrodružný příběh. Alespoň ti odvede pozornost. Mourrison

Bojím se sama doma

Pomoc, bojím se

Sdílej
 
 

Chtěl bych být pasákem ovcí

Ahoj Mourrisone, možná ti budu připadat jako blázen, stejně jako mým rodičům, ale až budu velkej, tak bych chtěl žít někde v horách, chovat ovce a pást je. Taky bych chtěl vyrábět sýry. Když to řeknu mámě a tátovi, tak se mi smějou. Oskar

Jsem strašně malý

Ahoj Mourrisone, mám velký problém. Jsem strašně malej a vůbec s tím nic nejde udělat. Jak to mám zlepšit? A budu vyrostlý, až vyrostu? Jsi nejlepší člověk, co existuje. Jéňa, 7 let

Bude vadit, když nebudu chodit do školy?

Ahojki  Mourrisone, před nedávnem mě opustila moje přítelkyně, a já se s tím nedokážu usmířit. Ještě k tomu jsem si včera našlápl vosu, takže moje noha má barvu jako lilek. Navíc moje ex přítelkyně chodí se mnou do třídy, takže tam už nepůjdu. Nato jsem až moc chytrý! Jo a chci se zeptat, jestli to nechození do školy nebude moc vadit? Už bych chtěl vydělávat. Přemýšlím, jestli se nemám stát youtuberem. Hlavně mám rád rubriku vtípků, je to fakt sranda a s Eliškou to byla legrace. Takže chci moc pochválit paní Mariku a zeptat se, jestli by mi mohla nahrát videopozdrav. Děkuju. Ahoj Víťa, jo a je mi 10. Díky Víťa

Mám zapeklitý problém, líbím se kamarádovi

Ahoj Mourrisone, mám docela zapeklitý problém. Mám kamaráda, kterému se údajně líbím a já se s ním ráda bavím a tak, on mne pořád zve ven a na zmrzlinu, i to mi nevadí, ale bojím se, že se mi svěří s tím, že se mu líbím, a já ho nechci nijak ranit a tak. Docela dlouho se s tím trápím a snad mi pomůžeš, on se chce za 4 dny sejít a něco mi říct, doufám, že do té doby odpovíš. Zdraví tě Sára

Co mě čeká na patnáctileté prohlídce?

Ahoj Mourrisone, po prázdninách mám jít na patnáctiletou prohlídku a po pravdě se mi tam moc nechce. Stydím se a taky nevím, co mě tam čeká. Musím tam jít? Hynek

Rodiče se bojí, co bude na podzim

Ahoj Mourrisone, moji rodiče pořád poslouchají zprávy a pak si o tom povídají. Pořád říkají, že se bojí, co s nima bude na podzim. Že prý nebudeme mít na nájem, jak zdraží elektřinu a plyn. Mám taky strach, co s náma bude. Co mám dělat? Klára

Nemám vůbec chuť do života a v jednom kuse brečím

Ahoj Mourrisone, vím, že toto není tak závažný problém jako u jiných, co ti píšou, ale už se prostě potřebuji někomu svěřit. Abys byl v obraze, netrpím nějakými závažnými depresemi či úzkostmi (snad). Mám partu kamarádů, ve které jsem jako „ta, co se pořád směje a je s ní sranda", ale v poslední době už nemám vůbec chuť do života, v jednom kuse brečím nad úplnými maličkostmi a občas i přemýšlím nad sebevraždou, i když vím, že mám moc velký strach na to, ji uskutečnit. Jistě, mám rodiče, učitele, kterým bych se mohla svěřit, ale máma ani táta na psychiku moc nevěří, a upřímně řečeno, jde jim spíš o to, abych měla dobré známky a vystudovala. Nejspíš jsem se to od nich taky už naučila, protože se mi nechce svěřovat ani učitelům nebo jiným dospělým.(přijde mi to trochu... divné) Navíc se ke mně táta chová jako k malému dítěti, nechce mě například pustit na koncert jedné rockové skupiny, i kdybych tam šla s dospělým bratrem, a říká, že to ještě není pro mě, nebo nemůžu jet za kamarády do Prahy sama vlakem, i když je to jen 5 minut jízdy. Máma vždycky stojí za ním. Vím, že je to asi jen rodičovská péče, ale začíná mě to štvát. (ještě pořád jsem neskončila) Když jsme byli se třídou na vodě, jeden spolužák (z důvodu anonymity mu říkejme... Neo) mi při flašce řekl, že mě miluje. Druhý spolužák (Morfeus) a kamarádka (Vědma) mě s ním teď pořád shipují. Problém je, že já mám Nea asi taky (dost) ráda, ale stydím se to někomu říct a navíc (ano, vím, že si trochu protiřečím) mám pocit, že na chození jsem pořád moc malá. A hlavně jsem zamilovaná do Morfea. Teď nevím, co mám dělat, protože nechci zlomit Neovi srdíčko, ale zároveň mám (ano, vím že teď budu znít jako egoistická svi.. a stydím se za to) neustálou potřebu být.. nevím jak to říct, chtěná, milovaná. Teď, když jsem si na tebe vylila srdíčko, je mi trochu líp, ale stejně budu nesmírně vděčná, když mi odpovíš. (promiň, že je to tak dlouhé...) (a taky promiň za ty přezdívky z Matrixu, ale já si nemohla pomoct...) Trinity 13 let, díky za přečtení, mám tě moc ráda a pozdravuj redakci.

Nejsem zajímavý a bojím se, že si nikdy nenajdu holku

Ahoj Mourrisone, promiň, že ti píšu, ale já se hrozně bojím, že si nikdy nenajdu holku, protože na mně není nic zajímavého. Nejsem ani moc hezký a nemám zrovna populární koníčky. Kuba

Nevím, proč žárlím na strejdu

Ahoj Mourrisone, nevím, co to je, ale asi žárlím na strejdu, i když bych neměl, protože je chudák nemocnej. Je tak nemocnej, že některý věci si neumí udělat sám a nemůže ani jezdit autem. No a rodiče se o něj pořád staraj a já mám pocit, že mu dávaj víc pozornosti než mně. No a já vím, že on ji potřebuje, že je nemocnej, ale i tak mi to vadí. Jsem asi špatnej člověk, že jo? Filip

Celá rodina mě nebude mít ráda

Dobrý den, omlouvám se, že vás obtěžuji, ale mám jeden takový problém. Dělala jsem oběd, protože se mi nepovedl, protože jsem ho připálila. Začala jsem plakat, ne protože by mi mamka vytkla chybu, ale byla jsem naštvaná na sebe, že se mi to nepovedlo a že se to bude muset vyhodit. Byla jsem naštvaná na sebe, že ze mě budou rodiče zklamaní. Odešla jsem plakat do pokoje. Bratr si myslel, že mi máma něco dělá, tak se mě chtěl zastat. Bohužel to nevyhodnotil a pohádali se, z toho jsem plakala ještě více. Bohužel na nás přišla pro hluk sousedka, co nás nemá ráda od doby, co tam jsme v bytě. Bohužel jsem jí asi svým pláčem dala munici problému. Měla jsem držet pusu a nechat si emoce pro sebe. Měla jsem držet pusu. Vím, jakou máme sousedku. Ted se nám pomstí. Jsem blbá, můžu za to. Dala jsem jí příležitost. Rodiče a brácha budou v problémech. Jen díky mě. Mých debilních pocitech a emocích. Proč jsem nedržela hubu? Vždyť bych to zvládla. Proč jsem brečela? Měla jsem to udržet jako vždycky. Teď by nebyli problémy. Jsem blbá no. Musím se k tomu postavit čelem. Vím, že jsem všechny zklamala a dostala do problémů. Že mě budou mít rádi až za dlouho. Já se jim nedivím, ať mě klidně nenávidí. Dáda má pravdu, měla bych to řešit s psychologem. Katka, 17 let, omlouvám se za vulgarity.