Chtěl bych žít u babičky a dědy

Ahoj Mourrisone, dlouho jsem o tom přemýšlel, ale už jsem se rozhodl. Strašně moc bych chtěl žít u babičky a dědy. Naši jsou stejně pořád v práci a já si s dědou hrozně moc rozumím. On mě poslouchá, pořád se mi ptá, jak se mám a jestli mě něco netrápí a tak. Poradíš mi, prosím, jak to udělat, abych s nima mohl bydlet? Díky, Šimon (12 let)

Odpověď

Ahoj Šimone, děkuji ti za důvěru, se kterou se na mě obracíš. Abych ti pravdu řekl, tak je to docela dost zapeklitá situace. A to hlavně ze dvou důvodů. První je zdravotní stav babičky a dědečka. Nepíšeš, jak jsou staří a jestli ještě chodí do práce. Oni sami totiž musí rozumně zvážit, jestli by výchovu a starání se o tebe ještě zvládli.

No a druhý důvod – jak by tvůj návrh přijali tvoji rodiče. Třeba si ani ve snu neumějí představit, že bys žil někde jinde a nebyl každý den s nimi doma. I když píšeš, že rodiče hodně pracují a vracejí se až pozdě večer. Ale rozumím ti, chtěl bys být co nejvíce s těmi, kteří mají na tebe víc času a zajímají se o tebe.

Jak to zařídit?

Nezbývá ti nic jiného, než si se všemi promluvit. Svoji prosbu a návrh řekni jak rodičům, tak prarodičům a uvidíš, jak se k tomu postaví. Musím tě upozornit, že to nemusí proběhnout zrovna v klidu. A to proto, že si rodiče třeba začnou myslet, že jsou špatnými rodiči, zaskočí je to a jejich zlost se může obrátit proti prarodičům. Ale to nebude tvoje vina. Nech je, ať se všichni v klidu domluví a sami přijdou na řešení, které bude nejlepší pro tebe. Moc ti držím palce. Mourrison

Babička mi všechno dovolí, chci u ní žít

Zemřela nám maminka a žijeme u prarodičů

 

Sdílej