Líbí se mi spolužačka a nevím, co s tím... Co když mě odmítne?

Ahoj, moc se mi líbí moje spolužačka a vůbec nevím co s tím. Vím, že o ni mám zájem já, ale i jiní kluci. Konkrétně další dva, kteří jsou si s ní bližší. Hrozně se bojím jí to říct, protože si myslím, že mě odmítne. Vím, že na mě pořád pokukuje, třeba to něco znamená? Prosím, Mourrisone poraď mi, co s tím, popřípadě jak na to? Nicolas (13 let)

Odpověď

Ahoj Nicolasi,

rozumím ti, že se bojíš oslovit holku, o kterou je takový zájem. Nikdo z nás se necítí dobře poté, kdy nás někdo odmítl. Ale na druhou stranu znáš rčení – Kdo nic nedělá, nic nezkazí nebo Kdo nic nezkusí, také nic nezíská.

Tím ti chci říct, že pokud se o přízeň holky nepokusíš a nezabojuješ, nemůžeš zjistit, jakou máš u ní šanci. To, že po tobě pokukuje, opravdu může znamenat, že pro ni něco znamenáš a že se jí líbíš.

Jak oslovit holku, která se ti líbí

Jak oslovit holku? Ze všeho nejdřív si o ní začni zjišťovat všechno možné – co má ráda, o co se zajímá, co ráda dělá, co ráda jí a podobně. Tak, abys byl připravený se s ní kdykoli začít bavit – zvláště o ní a jejích zájmech.

Také se k ní snaž být galantní (občas jí nabídni pomoc, doprovod, pochval jí třeba oblečení nebo účes). Podle jejích reakcí poznáš, jak si u ní stojíš.

Neboj se, nic horšího, než odmítnutí se ti stát nemůže. Je pravda, že může nějakou dobu bolet, ale pamatuj, že když to nevyjde, tak ta pravá na tebe někde určitě čeká. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Jsem normální, když se mi líbí vlastní sestřenice?

Nelíbím se mu. Mám mu říct, že on mně ano?

Sdílej

8. ledna 2024

Líbí se mi. Mám mu napsat, nebo to říct osobně?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat - jak říct klukovi, že se mi líbí? Bydlíme celkem daleko, někdy se vídáme, v létě třeba jezdíme do campu a na podzim na chatu, ale stejně drtivou část roku trávíme jinde. Píšeme si, řekla bych dost často, téměř denně a to i více než hodinu. Mám pocit, že se mu možná také líbím, chová se ke mně opravdu hezky, jenže nemám srovnání, jelikož vím, jen jak se chová k ségře. Ale píše mi omluvné zprávy, pamatuje si maličkosti, máme stejný smysl pro humor, píše první (i já, ale chápete...), takže - šance tam určitě je. Chci mu to říct, jelikož se mi líbí už dost dlouho a cítím se špatně to neříct. Ale nevím kdy a jak, bojím se. Bojím se reakce, navíc o tom neví ani rodiče. Poradíte mi prosím, jak mu to říci? A asi bude lepší počkat, až se uvidíme naživo, že? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Ahoj, potřebovala bych poradit. Ve škole se snažím učit co nejlépe, chodím na gymnázium a dávám do toho hodně energie. I když se učím, často mám nakonec horší známku, než bych chtěla. Připadá mi, že bych mohla dokázat víc, protože když jsem byla mladší, měla jsem samé jedničky. Teď mám na vysvědčení občas dvojky, a beru to moc špatně. Občas mám pocit, že si nezasloužím všechno, co v životě mám, i když mám ráda sebe i své okolí a jsem na sebe pyšná. Mám velké plány do budoucna, ale škola mě někdy zpomaluje v mých cílech. Třeba bych raději vstávala o pár hodin později a šla spát později, protože jsem spíš noční sova. Kvůli tomu spím málo, ale nejde to jinak. Kamarádi si z toho dělají srandu, a i když vím, že to nemyslí vážně a nevadí mi to, někdy mě to přiměje nad tím přemýšlet. Jen od sebe očekávám hodně a budu očekávat ještě víc, protože vím, že jsem skvělá… ale mám pocit, že na sebe někdy tlačím až moc a nejsem si jistá, jestli je to správné. Nechci, aby mě škola brzdila v mých snech, ale zároveň vím, že je důležitá. Jak najít rovnováhu mezi tím, co chci, a tím, co se ode mě očekává? Jak si nastavit zdravější přístup k učení a výkonu, abych si tolik nevyčítala, když se mi něco nepovede tak, jak bych chtěla? A hlavně – jak dosáhnout lepších známek bez toho, abych se přetěžovala? Budu ráda za jakoukoli radu. Děkuji! Anonymka, 13 let, 8. třída.

Chtěla bych mít děti už v osmnácti, jsem blbá?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou o něčem poradit. Když jsem řekla mamce nebo kamarádkám, že už bych chtěla mít děti v osmnácti, tak mi řekly, že jsem blbá. Že to je moc brzo. Máma řekla, že bych měla studovat a holky, že nebudu moct chodit ven s kamarádama a tak. Ale mně to nevadí, já bych je opravdu chtěla mít takhle brzo. Co si o tom myslíš ty?

Mourrisonova poradna