Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...
Odpověď
Ahoj Beo,
děkuji ti za upřímný a otevřený dopis, jsem moc rád, že ses svěřila, že jsi mi napsala. To, že jste u vás ve třídě vyspělejší než v jiných třídách, je úplně normální. Všem je vám v průměru okolo jedenácti či dvanácti let a to už dospívání může být klidně v plném proudu.
Je mi moc líto, co se stalo s tvoji kamarádkou, a moc dobře tuším, jak se cítíš. Hned v úvodu tě ale musím uklidnit, že v žádném případě si nedávej nic za vinu. Nemůžeme z druhých „vypáčit“ jejich starosti a problémy násilím. Pokud se nechtějí svěřit, anebo jsou duševně nemocní, opravdu nemůžeme nic dělat.
V současné době ti pomůže pouze čas, pláč, anebo popovídání si s kamarádkami, učiteli, rodiči nebo školní psycholožkou. Určitě nejsi jediná, komu tvoje kamarádka chybí a kdo se s její ztrátou musí vyrovnat.
Až ti bude lépe, můžeš třeba ve třídě založit klub (nazvat ho jejím jménem), ve kterém se budete svěřovat se vším, co vás trápí a bolí. Nikdo nebude nikoho soudit, ani hodnotit, jen se vyslechnete, a když dotyčný požádá o radu, poradíte. Může to pomoct nejen tobě, ale i ostatním. Mourrison
Potřebuješ pomoc a poradit?
Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.
