Vládci pravěké oblohy: Ptáci proti ptakoještěrům

Vládci pravěké oblohy: Ptáci proti ptakoještěrům
Sdílej
 
Nejúspěšnějšími létajícími živočichy v dějinách Země jsou ptáci a ptakoještěři. Potomci dinosaurů ptáci přežili, létající plazi ptakoještěři vyhynuli.

 

 

 

Na počátku druhohor, asi před 220 miliony lety, se poprvé objevili létající obratlovci, které známe jako pterosaury, česky ptakoještěry. Zpočátku nebyli nijak velcí, ale postupem času se jejich rozměry zvětšovaly a zástupci několika skupin ptakoještěrů se dokonce stali největšími létajícími živočichy všech dob. Někteří měli až dvanáctimetrové rozpětí křídel a podobali se tak menším turistickým letadlům!

Dnes známe už víc než stovku jejich druhů, a jak se v poslední době ukazuje, ptakoještěři byli ve druhohorách stejně úspěšnými vládci vzduchu jako dnes ptáci. Ale byli to právě ptáci, kdo postupně zpečetil osud ptakoještěrů.

Peří proti kůži

První primitivní ptáci vznikli z dravých opeřených dinosaurů asi před 160 miliony let. Za dalších pár desítek milionů let se začali stále více prosazovat a posléze i vytlačovat své úhlavní konkurenty – ptakoještěry. Nevíme přesně, proč vlastně byli ptáci úspěšnější – snad byli chytřejší a přizpůsobivější, snad se dokázali rychleji rozmnožovat. Ke konci období křídy už ale ptakoještěry zatlačili do defenzívy a ponechali prostor jen obřím druhům z čeledi takzvaných azdarchidů. Poslední ptakoještěři pak definitivně vyhynuli spolu s dinosaury před 66 miliony let. Některé ptáky potkalo to samé, ale jiní přežili a v období třetihor se jejich potomci opět ujali vlády nad vzdušnou říší.

 

Odlet ptakoještěra

Odlet ptakoještěra

Chytří a teplokrevní

Ačkoli šlo o evoluční soupeře, kteří byli velmi rozdílní, měli ptáci a ptakoještěři i něco společného. Uměli létat a z toho vyplývá i podobnost jejich těl. Aktivní let (tedy ne pouhé klouzání vzduchem, které svedou i někteří hlodavci) vyžaduje odlehčené kosti. Ptáci i ptakoještěři je proto mají duté a vyplněné vzduchem. U obou skupin do nich také zasahují takzvané vzdušné vaky – jakési výběžky plic, které umožňují efektivnější dýchání při letu.  Dalším společným znakem je mohutný výběžek hrudní kosti, který pomáhá ukotvit masivní létací svaly.

Pohyb ve vzdušném prostoru je náročný také na orientaci, takže není divu, že ptáci i pterosauři měli dobře vyvinutý mozek a že jejich vůdčím smyslem byl zrak. Společná jim zřejmě byla i teplokrevnost a to, že jim v udržování stálé teploty pomáhal pokryv těla. U ptáků jej tvořilo peří, ptakoještěři zřejmě měli hustá vlákna podobná srsti.

Nemotorný jako ptakoještěr

Tím ale podobnost končí a začínají samé rozdíly. Tak především letovou plochou křídel u ptáků bylo peří, u ptakoještěrů blána tvořená kůží a svaly. Ptáci si ponechali plně kráčivé zadní končetiny, díky kterým dokázali efektivně běhat, kráčet nebo poskakovat po pevné zemi. Pterosauři měli zadní nohy mnohem těžkopádnější, mnohdy zakrnělé a kráčet po zemi dokázali pouze s pomocí všech čtyř končetin. Na zemi byli nejspíš mnohem nemotornější, i když určitě dokázali poměrně rychle vzlétnout (co vám taky zbývá, když se za vámi náhle objeví třeba tyranosaurus!).

Rozdíl je i v maximální velikosti zástupců obou skupin. Ptáci vytvořili spíše malé formy: Maximální rozpětí křídel činilo až do konce období křídy jen něco přes metr. Zato mezi ptakoještěry najdeme i takové s výškou 6 metrů, jejichž zobák měřil víc než 2,5 metru! Vedle nich však existovali i trpasličí ptakoještěři s rozpětím křídel kolem 25 cm.

 

Nejstarší dinosauří embrya

Nejstarší dinosauří embrya

Křídlo a křídlo

Velké odlišnosti také najdeme, když se podíváme na samotné křídlo ptáků a pterosaurů. U ptakoještěrů tvoří jeho náběhovou hranu extrémně prodloužený čtvrtý prst, na který se upíná blána. Kožnaté křídlo ptakoještěrů bylo prostoupeno pevnými svalovými vlákny a dalšími tkáněmi. U ptáků jsou v podstatě jedinou letovou plochou obrysová pera, tvořící takřka dokonalý pohybový aparát.

První ptáci ještě nebyli schopni zvedat ramenní kloub nad úroveň páteře a plocha jejich křídel byla příliš malá pro zvládnutí aktivního silového letu. Proto se předpokládá, že byli ještě spíše plachtícími tvory, kteří se z vyvýšených míst snášeli pomalým krouživým letem k zemi. Naproti tomu již nejstarší ptakoještěři s dobře vyvinutými křídli byli zřejmě plně aktivními letci.

Dinosauři nevyhynuli!

Ptáci a ptakoještěři jsou si vzdáleně příbuzní, ale za vyložené „evoluční bratry“ je považovat nemůžeme. Obě skupiny patří do velké skupiny plazů známých jako archosauři, kde kromě nich najdeme například dinosaury nebo krokodýly.

Ptakoještěři však vznikli z drobných plazů, jako byl Scleromochlus, zatímco ptáci jsou podle převažujícího názoru vědců zástupci teropodních dinosaurů ze skupiny Maniraptora. Dá se tak vlastně říci, že dinosauři vůbec nevyhynuli. Jedna jejich skupina – ptáci – se silně specializovala na létavý způsob života a ve více než 10 000 druhů přežívá dodnes.

A tím se také dostáváme k poslednímu velkému rozdílu mezi oběma skupinami, totiž jejich evolucí a konečným osudem. Konečným alespoň z pohledu čtvrtohorního pozorovatele – člověka.  

Pomalé skomírání

Ptakoještěři se objevili asi o 60 milionů let dříve a jejich největší rozkvět nastal na přelomu jury a křídy – právě v době vzniku ptáků. Poté už se jejich druhová rozmanitost postupně zmenšovala a na konci křídy už přežívalo jen několik málo rodů. Asi po 150 milionech let vývoje pak ptakoještěři vyhynuli zcela bez potomků.

Ptáci se vyvinuli později a zpočátku zřejmě nedokázali pterosaurům konkurovat, ale rychle se zdokonalovali. Již po nějakých 20 až 30 milionech let zřejmě začali ve svých ekosystémech převládat. Za dalších 30 milionů let ptakoještěry téměř vytlačili z oblohy. Ty, kteří zbyli, čekal neméně smutný osud v podobě velkého vymírání na konci křídy. A to už žádný ptakoještěr nepřežil.

 

 

 

První upoutávka na filmové Putování s dinosaury 3D

První upoutávka na filmové Putování s dinosaury 3D

Oživlí dinosauři: Co vyprávějí staré kosti

Oživlí dinosauři: Co vyprávějí staré kosti

Příběh dinosaura: Balada o alosaurovi

Příběh dinosaura: Balada o alosaurovi

Vladimír Socha

Klíčová slova:
dinosaur, ptak, ptakojester
 

Články odjinud