V roce 2009 našli lidé na pláži v Kalifornii mořskou vydru znečištěnou ropou. Vysílená samička prakticky umírala, ale vědci z Centra pro výzkum mořských savců ji zachránili. Za pomoci zředěného prostředku na mytí nádobí a olivového oleje jí vyčistili srst. Podle oleje jí dali jméno Oliva. Když dosáhla váhy zdravé mořské vydry, vypustili ji zpět na svobodu. Na sobě si odnášela výkonnou vysílačku a barevné značky, což umožnilo její další sledování.
Celebrita
Zachráněná Oliva se stala hvězdou: Nesledovali ji jen vědci, její facebookovou stránku navštěvovalo až 5000 přátel. V roce 2012 vědci Olivu znovu nakrátko odchytili, aby zkontrolovali její zdravotní stav. Ukázalo se, že je stejně zdravá jako vydry, které se nikdy s ropou nesetkali. A navíc byla březí. Letos na jaře ale je i facebookové fanoušky zasáhla smutná zpráva: Olivu našli lidé na pláži mrtvou.
Vrah odhalen
Tělo sedmileté vydry neslo stopy těžkého zranění. Pachatele „zločinu“ prozradil úlomek plochého zubu s pilovitým okrajem, který vědci objevili v ráně. Olivu zabil velký bílý žralok (žralok lidožravý, Carcharodon carcharias). A nebyla zdaleka jeho první obětí, počty žraločích útoků na kalifornské vydry od roku 2003 dramaticky stoupají. Vědci z toho mají těžkou hlavu. Mořské vydry, které se s velikým úsilím podařilo v minulém století zachránit před vyhubením lovci kožešin, v posledních letech znovu ubývají.
Útoků přibývá
Už od roku 1985 zkoumají vědci těla uhynulých vyder a zjišťují příčiny jejich smrti. Zatímco v 90. letech minulého neslo stopy žraločích zubů jen 19 % vyplavených vyder, v roce 2013 už to bylo 61 %. A toto číslo roste stále rychleji. Záhadou je, co se změnilo, proč se bílí žraloci najednou začali o vydry zajímat. Ty totiž vůbec nejsou jejich přirozenou kořistí, malá chlupatá zvířata žraloci běžně neloví. Dávají přednost větším a tučnějším lachtanům a rypoušům.
Oběti omylu
Domněnku, že za to může přibývání žraloků v kalifornských vodách, vyvrátilo jejich nedávné sčítání. Nezměnily se ani jejich chutě, napadenou vydru nesežerou. Většinou jde „jen“ o takzvané ochutnávkové kousnutí, to je ale pro křehkou vydru smrtelné. Za nejpravděpodobnější příčinu žraločích útoků tak vědci považují nárůst populace rypoušů. Ti byli na konci minulého století u kalifornského pobřeží vzácní, dnes jich tam žije 15 tisíc. Žraloci se kvůli nim zdržují v pobřežních vodách, kde však neloví jen ploutvonožce. Jejich obětí, i když nechtěnou, se stále častěji stávají vydry.
Olivin odkaz
Po nálezu mrtvé Olivy se vynořila otázka: Nebylo celé to úsilí o její záchranu zbytečné? Vědci jsou zajedno – nebylo. Jsou jí vděční za příležitost sledovat život mořské vydry zblízka. Stala se pro ně také důkazem, že zvíře zasažené ropou se po očištění a rekonvalescenci může vrátit do přírody k plnohodnotnému životu. Během těch šesti let, které Oliva dostala navíc, porodila a odchovala tři zdravá mláďata. Už to samo o sobě její záchranu ospravedlnilo. A konečně – stala se určitým symbolem. Vyslancem svého druhu, ale i všech mořských živočichů, které ohrožuje ropné znečištění.
Více o vydrách a žralocích:
