Podivuhodná zvířata: Mohou vydry zachránit planetu?

Podivuhodná zvířata: Mohou vydry zachránit planetu?
Sdílej
 
Vědci nedávno přišli s novým poznatkem - mořské vydry bojují proti globálnímu oteplování! A ani se přitom nemusejí moc snažit. 

Měkké chutné tělíčko ježovek je chráněno pevnou vápnitou schránkou hustě posetou ostrými a často i jedovatými ostny. Jen málokterý mořský živočich je schopen ostny překonat, rozdrtit vápnitou schránku a na ježovce si pochutnat. Mořské vydry to umí a jdou na to mazaně – jako jedni z mála savců se naučily používat nástroje.

Vydra je zvláště chráněný škůdce, milujeme ji i nenávidíme

Vydra je zvláště chráněný škůdce, milujeme ji i nenávidíme

S kamenem pod paží

Vydry si najdou na dně vhodný kámen, vynesou ho na hladinu, kde si ho položí na hruď a ulovenou ježovkou o něj tlučou tak dlouho, dokud z ní neolámou všechny ostny. Jejich schopnost používat nástroj jde dokonce tak daleko, že kámen, který se jim obzvláště osvědčil, po použití nezahodí, ale nosí si ho pod paží všude sebou. Používají ho i k rozbíjení tvrdých schránek měkkýšů, své další oblíbené potravy. 

Klíčový druh

Pokud se ježovky přemnoží, dovedou proměnit podmořský svět v pustinu. Živí se hnědými řasami (chaluhami rodu Macrocystis), které vytvářejí v mělkých pobřežních vodách tzv. kelpové lesy. Sežerou jejich spodní části a řasy uvolněné ode dna jsou odneseny na širé moře, kde zahynou. Místa, na nichž byly v minulosti vydry pro svou kožešinu vyhubeny, se proměnily v podmořskou poušť, zbyly tu jen ježovky, které přišly o svého jediného nepřítele. Když se vydry později díky přísné ochraně a reintrodukčním programům vrátily, podmořský život vázaný na chaluhové porosty se opět obnovil. Mořské vydry jsou proto považovány za tzv. klíčový druh tohoto ekosystému.

Proti oteplování

Nedávno vědci vyhodnotili data získaná během čtyřiceti let studií pobřežních chaluhových porostů, které se významně podílejí na pohlcování skleníkových plynů. A došli k překvapivým výsledkům. V oblastech, kde žijí mořské vydry a snižují populaci ježovek, pohltí řasy až dvanáctkrát více kysličníku uhličitého z atmosféry než v místech, kde vydry nežijí. Vědci jsou ve svých závěrech opatrní a netvrdí, že samotné mořské vydry zachrání planetu před globálním oteplováním. Přesto připouštějí, že v místech, kde žijí, je jejich vliv na koloběh kysličníku uhličitého nezanedbatelný. Je to pro ně zároveň důkazem, že i velmi vzdálené mezidruhové vztahy mohou významně ovlivňovat klimatické podmínky Země.

Podivná zvířata: S rypadlem na mravence

Podivná zvířata: S rypadlem na mravence

Zvíře s rukama

Mořská vydra (Enhydra lutris) je největší žijící kunovitá šelma (samci váží až 50 kg) a navíc jediná, která žije trvale ve vodě. Před chladem ji chrání mimořádně hustá zcela nepromokavá kožešina – má ji nejhustší ze všech savců (na 1 cm2 kůže roste až 150 tisíc chlupů). Právě pro tuto kožešinu byla v minulosti téměř vyhubena – z původní populace až 300 tisíc jedinců zbývalo ve druhé polovině minulého století posledních asi 1000 kusů. Živí se nejen ježovkami, ale i měkkýši a rybami. Při hledání potravy dovede jako jediný mořský živočich zvedat a převracet kameny na dně a ryby neloví do tlamy, ale „rukama“.

Podmořské zahradnice: Proč rozrytá louka rozkvétá

Podmořské zahradnice: Proč rozrytá louka rozkvétá

Zvířecí záhady: Pes ve vlčím kožichu a krávy s hrbem

Zvířecí záhady: Pes ve vlčím kožichu a krávy s hrbem

Podivná zvířata: „Medvídci“ koala mají nebezpečný jídelníček

Podivná zvířata: „Medvídci“ koala mají nebezpečný jídelníček

Klíčová slova:
zvire, podivna zvirata, vydra
 

Články odjinud