Severoamerický kojot dnes obývá prakticky celou Severní Ameriku od pobřeží Atlantského oceánu k Pacifiku. A jejich populace roste. Setkat se s ním proto není až tak velkou vzácností, ze svých pouštních a stepních oblastí se už přestěhovali i na okraje lidských sídel a velkých měst. V článku jste se mohli dočíst, jak se postupně během posledního století šířili na nová místa a co jim to umožnilo. Jakým způsobem vědci pracovali, vám přiblíží následující video, které o svém výzkumu natočili.
Kojot je taková Liška Bystrouška Severní Ameriky. Nejen díky své inteligenci a přizpůsobivosti, ale v mnohém se jí podobá i svým způsobem života. Loví podobnou kořist, kterou vyhrabává ze země nebo tzv. myškuje, vyskakuje do výšky a dopadá na ni předníma nohama. Najít ji pod sněhem či pod zemí mu pomáhá jeho vynikající čich.
V okolí lidských sídel se kořistí kojotů velmi často stávají toulavé kočky. Velmi vzácné jsou útoky na člověka, pokud už k něčemu takovému dojde, bývá příčinou pes, který ho doprovází. Prakticky nikdy ale nedojde k úmrtí, za posledních několik desetiletí byl prokazatelně zaznamenán jediný útok kojota na člověka, který skončil jeho smrtí. Kojot sám si občas troufne na menší plemena psů, střet s těmi většími ale většinou končí bez boje. Jako na následujícím videu.
Kojoti, zejména některé poddruhy, se do značné míry podobají svým blízce příbuzným vlkům. Oba patří do rodu Canis a mohou se v přírodě křížit. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi oběma druhy uvidíte na následujícím záznamu.
