Záhadná proměna: Jak se z vlka stal pes | Ábíčko.cz

Záhadná proměna: Jak se z vlka stal pes

Záhadná proměna: Jak se z vlka stal pes
Sdílej
 
Pes je prvním a nejstarším zvířetem, jaké si kdy lidé ochočili. A současně nejzáhadnějším.

 

Vědci se dnes většinou shodnou, že pes vznikl domestikací jediného předka – vlka. Ale to je asi tak všechno. O tom, kde a kolikrát se domestikační proces odehrál, se v odborných časopisech vedou bouřlivé debaty. Hlavní slovo v nich mají zástupci dvou táborů: Jeden tvrdí, že psi vznikli už v době kamenné (paleolitu) před více než 17 tisíci lety. Druhý zastává názor, že k domestikaci došlo až v mladším období neolitu, kdy lidé objevili zemědělství a zakládali trvalá sídliště.

Skenování lebek

Řešení této otázky se nejspíš hned tak nedočkáme. Výsledky genetických studií totiž jednou podpoří jednu teorii, podruhé druhou. I fosilní nálezy jsou matoucí. Proč tomu tak je, letos zjistili vědci z americké Cornellovy university, kteří trojrozměrně naskenovali lebky pravěkých i současných psovitých šelem. Tvar hlavy se totiž v průběhu domestikace mění. Nejdůležitější rozdíl je v dolní čelisti – vlk ji má téměř rovnou, zatímco pes zakřivenou. Podle tvaru čelisti tak lze poměrně spolehlivě určit, zda fosilní lebka patřila vlku nebo už psu. Alespoň si to vědci zatím mysleli.

Pes není ochočený vlk: Jak vznikl nejlepší přítel lidí

Pes není ochočený vlk: Jak vznikl nejlepší přítel lidí

Opožděné čelisti

Ve 3D zobrazení rozdíly ve tvaru čelistí krásně vynikly. A objevil se problém: Ačkoli na 3D modelu vědci s 99,5% pravděpodobností určili, zda lebka patří současnému psu nebo vlkovi, u fosilních nálezů to nedokázali. Jako kdyby lebka nepatřila ani psu, ani vlku! A to i v případech, kdy ze situace na archeologickém nalezišti jasně vyplývalo, že šlo o ochočeného domácího psa. Vědci z toho vyvodili, že v časných fázích domestikace psa se změna tvaru čelisti oproti zbytku lebky jaksi opožďovala.

Vlci se projevili jako týmoví hráči • 

Zemědělci, nebo lovci?

Objev "opožděných čelistí" dobře vysvětluje, proč nám fosilie pravěkých psů nedávají jasnější obrázek o jejich domestikaci. Současně však také zpochybňuje důkazy, které vědci získali právě zkoumáním dolních čelistí. Mezi nimi i ty, podle nichž by psi mohli existovat už více než 30 tisíc let – vědci z Cornellovy university tvrdí, že nejstarší skuteční psi, jejichž lebky viděli, jsou staré jen 7 až 9 tisíc let. Pokud mají pravdu, znamenalo by to, že psy si ochočili spíš první zemědělci než lovci mamutů.

Jak kočky zahubily psy

Jak kočky zahubily psy

Chápání souvislostí

Zdomácněním se ale nezměnil jen vzhled. Také myšlení a inteligence psů prošly nevyhnutelnou proměnou. A došlo k něčemu, co je známo i u jiných domácích zvířat – zmenšil se jim mozek a jsou (pejskaři odpustí) hloupější než jejich divocí předkové. Vědci z Veterinární univerzity ve Vídni nedávno zveřejnili výsledky pokusů zaměřených na schopnost rozpoznávat příčinu a následek. Zvířata při nich měla rozhodnout, která ze dvou krabiček na stole ukrývá potravu. Vědci jim dávali různé typy nápovědy: Gesta ukazující na krabičku s potravou nebo zachřestění potravy v krabičce. Zatímco gesto chápaly oba druhy, jen vlci pochopili, že když krabička chřestí, musí v ní být jídlo! Psi na to nepřišli.   

Psi jsou méně chápaví a neumí spolupracovat tak dobře jako vlci • 

Dva konce lana

Psi prohráli i při pokusu, který měl ukázat, jak dovedou spolupracovat. Zúčastnilo se ho několik dvojic vlků a psů, kteří si mohli přitáhnout potravu pomocí lana. To se jim ovšem podařilo jen v případě, kdy zvířata zatáhla za oba jeho konce současně. Když tahal jen jeden z páru, lano se zpoza potravy vyvléklo a ta zůstala nedostupná. Vlci se projevili jako týmoví hráči: I v případě, že k lanu přišel jeden z dvojice dřív, počkal na svého partnera. Zato psi měli sklon hrát sami za sebe a ve většině případů proto selhali.

Pes versus medvěd: Nikdy neštvěte medvědy!

Pes versus medvěd: Nikdy neštvěte medvědy!

Zlenivělé šelmy

Proč jsou psi méně chápaví a neumí spolupracovat tak dobře jako vlci, je vlastně docela jasné. Díky domestikaci získali v člověku partnera, na kterém mohli nechat řešení některých problémů a situací. Sami se nemuseli tolik namáhat a jejich původní vlčí schopnosti se vytratily.


Lidé a vlci

Foto: 

I když je obtížné odhadnout, kdy soužití lidí s vlky začalo, rozhodně to bylo v dobách, kdy byli potravními konkurenty. Lidé proto měli motivaci spíš vlky zabíjet, než je vítat ve své blízkosti. Vlci ale poblíž lidí nacházeli snadné zdroje potravy jako různé odpadky a zbytky jejich kořisti, takže se odvažovali stále blíž. Ve výhodě přitom byli ne moc plaší jedinci, kteří se člověka nebáli a postupem času s ním začali komunikovat.

Vlčí údolí: Do Yellowstonu se jezdí z celého světa

Vlčí údolí: Do Yellowstonu se jezdí z celého světa

Strážci a učitelé

Blízkost vlků ale nejspíš přinášela užitek i člověku. Teritoriální šelmy hájily své území a spolu s ním jeho lidské obyvatele před jinými šelmami  - včetně cizích vlků. Existuje dokonce teorie, že lidé od vlků odkoukali rozvinutou spolupráci při lovu a složité společenské vztahy, které panují v rámci smečky.

V každém případě se vzájemná spolupráce ukázala být výhodou pro oba druhy. Vlci dodali dokonalý čich, rychlé nohy a vytrvalost k pronásledování kořisti. Člověk pak zbraně, jimiž byl schopen zabít nebezpečné zvíře na dálku, takže nikdo neriskoval zranění nebo dokonce život při přímém střetu s kořistí.

Foto: 

Neandrtálci v nevýhodě

Spolupráce lidí s vlky-psy možná dokonce umožnila modernímu člověku přežít v konkurenci s neandrtálci. Oba druhy lidí si byly dost podobné: Používaly oheň, měly podobné zbraně, lovily velká zvířata. O úlovky musely často bojovat se šelmami, jako byly hyeny, lvi nebo vlci. Neandrtálci tak mnohdy kořist přišli. Tandem člověk–vlk však byl nejen rychlejším a úspěšnějším lovcem, ale dokázal své úlovky i lépe ubránit.


Místo původu psa

Kromě data domestikace psa trápí vědce ještě další otázka: Vznikl jen jednou na jednom místě, nebo nezávisle na sobě hned několikrát v různých částech Eurasie? Nejnovější výzkum podpořil teorii jediného místa původu: Mezinárodní tým vědců prozkoumal DNA z lebek dvou neolitických psů z Německa. Jedna byla stará asi 7 tisíc let, druhá přibližně o 2 tisíce let mladší. Výsledky naznačují, že psi vznikli v Evropě v průběhu jediného domestikačního procesu, který se odehrál před 20 až 40 tisíci lety. Podle autorů studie to odpovídá i fosilním nálezům: Nejstarší (asi 15 tisíc let) nesporné nálezy domácích psů totiž pocházejí právě z dnešního Německa.

Šelmy útočí: Lidé si za to mohou sami

Šelmy útočí: Lidé si za to mohou sami

Pes na klíčenku: Chytrá zařízení pro vaše čtyřnohé kamarády

Pes na klíčenku: Chytrá zařízení pro vaše čtyřnohé kamarády

Komu zima neva? Polární zvířata pod nulou

Komu zima neva? Polární zvířata pod nulou

Klíčová slova:
pes, vlk, šelma, zvíře, historie, příroda