Dinosauři se objevili před asi 245 miliony let a na více než 130 milionů let se stali dominantní formou života na souši. Ještě před jejich érou však měly tehdejší kontinenty jiné vládce: dicynodonty, plazy příbuzné savcům. Dicynodonti se objevili v období permu před 260 miliony lety a zanedlouho se stali nejúspěšnějšími a nejrozšířenějšími suchozemskými obratlovci.
Fantomové stopy
Rozkvět dicynodontů pokračoval i na počátku triasu – geologického období, v němž vznikli první dinosauři. Dicynodonti s nimi žili bok po boku a pravděpodobně jim do jisté míry konkurovali. Příliš úspěšní však v takovém případě nebyli. Na základě paleontologických nálezů se dlouho zdálo, že dicynodonti vyhynuli ve středním triasu před více než 210 miliony lety – tedy ještě předtím, než se dinosauři stačili rozšířit, vytvořit množství nových druhů a ovládnout prakticky všechna suchozemská prostředí. V 50. letech minulého století však přinesl pochybnosti o načasování zániku dicynodontů objev "fantomových" stop.
Záhada chybějící fosilie
Fantomové stopy pocházejí z jižní Afriky. Jde o řádku pětiprstých stop velkého dicynodonta, které se prakticky proplétají se stopami dinosaurů. Stopy pocházejí z takzvaného Elliotova souvrství, které je staré 210 až 190 milionů let. Jasně tak dokazovaly, že dicynodonti místy přežívali déle, než se vědci domnívali, možná až do spodní křídy. Problém byl, že za více než století paleontologických vykopávek se kromě stop se v jižní Africe nenašel žádný fosilní důkaz – ani jediná kost nebo zub, který by patřil takto "mladým" dicynodontům. Vědci proto byli skeptičtí a fantomové stopy zůstávaly fantomovými. Až do chvíle, kdy se paleontolog Dr. Christian Kammerer vnořil do sbírek svého dávného předchůdce – poustevníka Alfreda "Gogga" Browna.
Vědec a poustevník
Alfred "Gogga" Brown byl amatérský paleontolog, který v 70. letech 19. století sbíral fosilie v jižní Africe. Drobný muž neupraveného vzhledu se silným náboženským cítěním a odporem k nikotinu byl na svou dobu natolik výjimečný, že přijal životní styl poustevníka a lidem se raději vyhýbal. Přesto se pokoušel podnítit zájem o jihoafrické fosilie a v roce 1876 zaslal svou sbírku do Přírodovědného muzea ve Vídni. Kurátoři, kteří poustevníka nebrali moc vážně, ji poctivě uložili v depozitáři, ale nikdy nebyla podrobně prostudována.
Konečně důkaz!
Předpokládalo se, že Brownovu sbírka ve Vídni tvoří fosilie dinosaurů ze svrchního triasu. Na Christiana Kammerera tak čekalo slušné překvapení, když mezi nimi spatřil typickou čelist dicynodonta s dvojicí dlouhých zubů spolu s kostmi předních končetin. Další pátrání mu pak přineslo kus dicynodontí lebky, páteře a zadních končetin. A to už je solidní kosterní důkaz, který prokázal, že fantomové stopy nejsou žádný přelud – v Elliotově souvrství ve svrchním triasu skutečně žili dicynodonti spolu s dlouhokrkými býložravými dinosaury ze skupiny sauropomorfů.
Nový pravěký druh
Alfred "Gogga" Brown by měl radost, že se jeho fosiliím konečně někdo věnoval. A asi aby poustevníka odškodnili za tak dlouhé čekání, pojmenovali vědci jihoafrického dicynodonta právě po něm – dostal jméno Pentasaurus goggai. Jeho objev také dobře ilustruje to, že abyste objevili nové pravěké zvíře, nemusíte za vykopávkami do nehostinných krajin. Mnohdy stačí zahrabat se do muzejních sbírek.
Dicynodot: Zobák a psí zuby
Dicynodoti (Dicynodontia) byli na pohled poněkud neohrabaní býložravci s krátkým tělem a silnými končetinami, vybavení "želvím" zobákem a obvykle i dvojicí dlouhých tesákovitých klů. Podle nich dostali své latinské jméno, které v překladu znamená "dvojitý psí zub". Pouze některé primitivnější druhy měly jen velký rohovitý zobák. Velikost dicynodontů byla rozmanitá – existovaly druhy velké jako krysa i jako býk nebo hroch. Je také docela možné, že byli teplokrevní.
