Hvězda neandrtálců: Setkání před 70 tisíci lety | Ábíčko.cz

Hvězda neandrtálců: Setkání před 70 tisíci lety

Hvězda neandrtálců: Setkání před 70 tisíci lety
Sdílej
 
V dobách neandrtálců prolétla okolo sluneční soustavy cizí hvězda. Na obloze byla vidět jako rudé těleso pomalu putující souhvězdími.

 

Při pohledu na oblohu se může zdát, že hvězdné nebe je neměnné. Otáčí se sice vlivem rotace Země, ale například souhvězdí vypadají stále stejně. Opak je však pravdou: Ve vesmíru je vše v pohybu a hvězdy nejsou výjimkou, naše hvězdné okolí se v průběhu času mění. V minulosti okolo sluneční soustavy prolétly cizí hvězdy a v budoucnu se tak nepochybně stane znovu. Jedno z nejslavnějších setkání hvězdného druhu nastalo v době, kdy na Zemi žili neandrtálci. Stopy tohoto setkání ale pozorujeme dodnes.

Hvězdy v pohybu

Na základě přesného měření pohybu a pozic hvězd v Galaxii mohou vědci simulovat setkání naší sluneční soustavy s cizími hvězdami v minulosti i budoucnosti. V roce 2015 vyšla studie, podle které před 70 tisíci lety prolétla v blízkosti sluneční soustavy Scholzova hvězda. Dnes se nachází 20 světelných let od nás, ale v minulosti byla výrazně blíže. V době neandrtálců se přiblížila na vzdálenost možná jen 0,6 světelných let! Pro srovnání, je to 7krát blíže, než se nachází současná nejbližší hvězda od Slunce Proxima Centauri. Neandrtálci a naší předkové tak mohli několik let až desetiletí pozorovat na obloze rudou hvězdu.

Svůj název dostala Scholzova hvězda podle německého astronoma, který ji v roce 2013 objevil • 

Přímé důkazy

Kromě simulací dávných hvězdných setkání máme možná i přímý důkaz. Tým vědců ze Španělska a Velké Británie nyní prozkoumal dráhy 340 těles, která se pohybují sluneční soustavou po hyperbolických drahách. Očekávali bychom, že tato tělesa budou rovnoměrně rozdělená po celé obloze. Vědci ale zjistili, že se jich hodně koncentruje v jedné části oblohy a to v souhvězdí Blíženců. A právě to ukazuje na blízké setkání se Scholzovou hvězdou, jejíž gravitace během průletu okolo sluneční soustavy pozměnila dráhy těchto těles.

Hvězdná zombie: Vědci objevili podivnou supernovu

Hvězdná zombie: Vědci objevili podivnou supernovu

Nebezpečné cestovatelky

Blízké průlety hvězd mohou být nebezpečné. Srážka hvězdy se Zemí nebo se Sluncem je sice velmi nepravděpodobná, gravitace prolétající hvězdy ale může narušit dráhy některých těles ve vnějších částech sluneční soustavy – tak, jako se to stalo při průletu Scholzovy hvězdy. Jedná se zejména o Oortův oblak, což je obří zásobárna ledových jader komet sahající možná až 3 světelné roky od Slunce. Část objektů může průlet cizí hvězdy vyhodit ven ze sluneční soustavy, další ale může poslat přímo ke Slunci. Existuje teorie, že se podobná vymrštěná tělesa se se Zemí v minulosti již srazila.

Oortovův oblak je zásobárnou kometárních jader • 

Budoucí setkání

Podle nedávných výsledků je hvězdný provoz v našem okolí až dvakrát větší, než se původně myslelo. V průběhu jednoho milionu let projde okolo nás do vzdálenosti 6,5 světelných let asi 87 hvězd. K velmi blízkému setkání dojde za 1,3 milionů let. Hvězda Gliese 710 v té době mine sluneční soustavu ve vzdálenosti pouhých 0,25 světelných let!


Scholzova hvězda

Říká se jí hvězda, ale ve skutečnosti se jedná o dva objekty. Prvním je malý a chladný červený trpaslík, druhým ještě menší hnědý trpaslík, což je jakási přechodná fáze mezi planetami a hvězdami. Obě tělesa obíhají okolo sebe ve vzdálenosti 120 milionů kilometrů a jejich celková hmotnost odpovídá jen 9 % hmotnosti Slunce. Hvězda se dnes nachází 20 světelných let od nás. Vzhledem k tomu, že vyzařuje velmi málo záření, ji na obloze pouhým okem nespatříte.

Mimozemské záblesky: Co našlo Sauronovo vesmírné oko?

Mimozemské záblesky: Co našlo Sauronovo vesmírné oko?

Nebezpečný roj: Objev českých astronomů

Nebezpečný roj: Objev českých astronomů

Největší letadlové lodě světa: Základny na moři

Největší letadlové lodě světa: Základny na moři