Největší oceány nemusí být na Zemi

Největší oceány nemusí být na Zemi
Sdílej
 
Na fotografiích Země z vesmíru je na první pohled zřejmé, že většinu povrchu naší planety tvoří oceány. Vody je v nich opravdu hodně. Steve Vance z NASA k vyjádření tohoto množství použil zettalitry (zkráceně ZL), což je miliarda kilometrů krychlových. Oceány na Zemi obsahují 1,3 ZL. Zřejmě to ale není nejvíce ve sluneční soustavě!

 

Ještě mnohem více vody najdeme v oceánech na některých měsících obřích planet. Daleko od Slunce je samozřejmě příliš velká zima na to, aby byla voda v kapalném skupenství na povrchu. Oceány se nachází hluboko pod povrchem a v kapalném skupenství je udržuje úplně jiný zdroj energie – slapové síly blízké planety.

Ledový gejzír ve vesmíru

Největším měsícem ve sluneční soustavě je Jupiterův Ganymedes. Pod jeho povrchem může být oceán o objemu 35,4 ZL.

Asi nejslavnější podpovrchový oceán je ale na dalším z velkých Jupiterových měsíců – Europě. V 90. letech měsíce Jupiteru zkoumala sonda Galielo. Vědci teprve nedávno analýzou starších dat zjistili, že Galileo před 20 lety prolétla nad Europou ledovým gejzírem. Právě výtrysky vody jsou jednou z indicií, že se pod povrchem nachází oceán vody.

Existují plány na průzkum těchto oceánu ponorkami. Dostat se k oceánu, skrz možná i desítky kilometrů silnou ledovou krustu, ale nebude snadné. V nejbližších letech se tak alespoň chystají sondy, které budou nad měsíci přelétat.

Existují vodní světy? Možná blíže, než si myslíte

Existují vodní světy? Možná blíže, než si myslíte

Titan jako obří čerpací stanice? Nejdříve tam pošleme ponorku!

Titan jako obří čerpací stanice? Nejdříve tam pošleme ponorku!

Superjachty: Zaoceánské paláce

Superjachty: Zaoceánské paláce

Klíčová slova:
Ganymedes, Jupiter, Europa, vesmír, technika