Planety - Sluneční soustava

Planety - Sluneční soustava
Sdílej
 
Sluneční soustava je naším domovem v rámci rozlehlého vesmíru. Vznikla cca před 4.6 miliardami let z rotujícího tzv. protoplanetárního disku. 99,8% její hmoty je nyní obsaženo ve Slunci.

Kolem Slunce obíhá 8 planet a mnoho dalších různých menších objektů (trpasličí planety, planetky, komety, meteoroidy, meziplanetární prach aj.)


Slunce

Životodárná hvězda v centru naší planetární soustavy, která nám dodává světlo a teplo - díky termojaderným reakcím v nitru (tam dosahuje teplota až 15 milionů Kelvinů, na povrchu kolem 5800 K = cca 5500 stupňů Celsia).

Merkur

Jedna polovina kamenné planety je vystavena zničujícímu žáru blízkého Slunce, druhá absolutnímu chladu kosmického prostoru.

Venuše

Skleníkové peklo v husté atmosféře z oxidu uhličitého a království vulkánů a síry.

Země (+ Měsíc)

Naše planeta, obdařená vodou a pro nás dýchatelným vzduchem - jediný domov pro živé organismy, který doposud známe. Nachází se pro život v optimální vzdálenosti od Slunce.

Mars

Planeta studených oranžově-rudých pouští a plání, vysokých hor a hlubokých kaňonů. Má řídkou atmosféru a v minulosti na ní byly zřejmě velké vodní plochy. Potenciální cíl naší kolonizace.

Jupiter

Největší planeta naší Sluneční soustavy - plynný obr, složený z vodíku a hélia, avšak příliš malý na to, aby se mohl stát hvězdou. Mocné gravitační centrum, jehož vliv zasahuje poměrně daleko. Přesto je asi 1000x méně hmotný než Slunce. Velmi zajímavé jsou i jeho čtyři největší měsíce (Na Europě se předpokládá mnoho vody či ledu, možná i podzemní oceán).

Saturn

Další plynný obr, jehož hlavní zajímavostí jsou výrazné a dobře viditelné prstence, složené z kamení, prachu a ledu. V průměru je jeho materiál dokonce lehčí než stejný objem vody. Zajímavý je jeho měsíc Titan, který má velmi hustou atmosféru.

Uran

Také plynný obr, jehož zajímavostí je osa rotace, skloněná o 90 stupňů k rovině dráhy. Vypadá to tedy, skoro jako kdyby se po své oběžné dráze "valil". Má také výrazný systém prstenců a asi kamenné jádro.

Neptun

Poslední plynný obr. Planeta ledových bouří a mračen ledových krystalků. Vyzařuje více energie, než dostává od Slunce, podobně jako Jupiter a Saturn.

Pluto

Malý a velmi vzdálený svět, který byl nedávno degradován z planety na úroveň tzv. trpasličích planet. Ani v této kategorii však není největší - předčí ho trpasličí planeta Eris, obíhající po velmi výstředné dráze ještě mnohem dál od Slunce. Obě tělesa patří nyní do oblasti tzv. transneptunických těles, tj. těles za drahou Neptuna.


Kuiperův pás

Oblast převážně ledových, zmrzlých či pololedových těles za drahou Neptuna, které obíhají ve vzdálenosti 30-50 astronomických jednotek od Slunce (tzv. astronomická jednotka (AU), je rovna střední vzdálenosti Země od Slunce). Největší jsou Eris, Pluto a Makemake. Eris svojí drahou zasahuje už mimo Kuiperův pás, do vnější oblasti tzv. rozptýleného disku (vzdálenost cca 100 AU).

Oortův oblak

Nejvzdálenější část Sluneční soustavy. Jde vlastně o zatím spíše hypotetický, tj. vypočtený, kulovitý oblak, tvořený asi biliónem malých zmrzlých kometárních jader. Jejich vzdálenosti činí mezi 2.000-200.000 AU. Nejvíce objektů obíhá ve vzdálenosti kolem 50.000 AU od Slunce, což už se blíží jednomu světelnému roku (vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden pozemský rok). Občas některý objekt zamíří do vnitřní části Sluneční soustavy a stane se kometou.

Komety

Malá tělesa, složená především z ledu a prachu („špinavé sněhové koule“), obíhající po často velmi výstředných či nepravidelných drahách. Při přiblížení ke Slunci se kometa ohřeje a uvolňuje se z jejího jádra ve velkém množství plyn a prach. Tento tzv. kometární ohon někdy výrazně září odraženým slunečním světlem. Některé komety jsou zdrojem meteorických rojů. Spekuluje se, že by mohly přenášet i primitivní zárodky života, stejně jako některá jiná drobná tělesa.

Meteoroidy

Tělíska od velikosti zlomku milimetru až po několik desítek metrů. Větší objekty se nazývají asteroidy (planetky, planetoidy). Když se meteoroid střetne na své dráze se Zemí, vletí do její atmosféry, rozžhaví se a pak vidíme světelný úkaz – tzv. meteor. Meteoroid větší než cca 1 metr se v atmosféře zcela nevypaří a dopadne na povrch Země jako tzv. meteorit. Meteority nám přinášejí cenné informace o historii Sluneční soustavy.

Pás asteroidů/planetek mezi Marsem a Jupiterem (Hlavní pás)
Oblast malých planetek obsahuje možná přes milion těles s průměrem přes 1 km (známe jich celkem přes 300.000), z nichž cca 200 má průměr větší než 100 km . Největší (Ceres) má průměr cca 950 km.



Seriál ABC Planety

1. díl Merkur ABC 22
2. díl Venuše ABC 23
3. díl Mars ABC 24
4. díl Jupiter ABC 25-26
5. díl Saturn ABC 01/2009
6. díl Uran + Neptun ABC 02/2009

 

Hry