Jupiter: Největší planeta odhaluje tajemství

Jupiter: Největší planeta odhaluje tajemství
Sdílej
 
Jupiter je na obloze vidět pouhým okem jako velmi jasná „hvězda“. V malém dalekohledu vypadá jako kotouček a spatřit lze také jeho čtyři největší měsíce. Ve větším dalekohledu uvidíme pásy v atmosféře a slavnou Velkou rudou skvrnu. Vědci teď odhalují tajemství páté planety. Pomáhá jim pozorování ze Země, z vesmíru i zblízka.

 

Ve větším dalekohledu uvidíme pásy v atmosféře Jupiteru a slavnou Velkou rudou skvrnu. Na konci června se na Jupiter podíval legendární Hubbleův kosmický dalekohled, který na oběžné dráze Země pracuje už téměř 30 let. Jupiter byl v té době 650 milionů kilometrů od nás, ale fotografie je tak detailní, jako kdyby ji pořídila sonda zblízka.

Fotografie Jupiteru

Na fotografii je planeta Jupiter uprostřed jasnější a ostřejší, a naopak okraje jsou tmavé a jako by rozostřené. Vědci takovému jevu říkají "okrajové ztemnění". Je způsobeno tím, že sluneční světlo musí u okrajů planety absolvovat delší cestu vrchní atmosférou, která ho částečně pohlcuje. V atmosféře se také nachází částice, od které se světlo odráží různými směry. V atmosféře Jupiteru se vyskytuje metan, který absorbuje více červené než modré části světla, takže okraje jsou i trochu namodralé.

Atmosféra Jupiteru ze sondy Juno

Slavná Velká rudá skvrna

Na Jupiteru vidíme různě barevné pruhy. Tmavší oblasti se nazývají pásy (pruhy), zatímco ty světlejší jsou pásma (zóny). Chladnější zóny jsou materiálem, který se dostává vzhůru, zatímco pásy jsou materiál, který sestupuje dolů. Světlejší barvy mají původ v amoniakovém ledu. Původ tmavších pásů není zcela jasný. Dominantou atmosféry je Velká rudá skvrna. Jde o trvalou bouři, která se ale za posledních 300 let zmenšuje. Kdysi se do ní vešly tři naše Země. Na začátku 80. let, kdy okolo Jupiteru prolétly sondy Voyager, měla skvrna 23 tisíc kilometrů v průměru a nyní je to už jen 16 300 kilometrů. Zatím nevíme, proč ke zmenšování skvrny dochází.

Největší planeta pod dohledem sondy

Jupiter není osamocen. Od července 2016 ho zkoumá americká sonda Juno. Na palubě má kameru, ale jejím hlavním úkolem je provádět přesná měření magnetického a gravitačního pole planety. Vědci tak chtějí porozumět dějům v nitru planety. První závěry jsou překvapivé. Jupiter má zřejmě jádro, ve kterém nejsou jednoznačně oddělené vrstvy kovů a hornin, ale je promíchané. Podle vědců je možné, že kdysi dávno do Jupiteru narazil velký objekt, který se dostal až do jádra. Část materiálu se v něm usadila, část se dostala do atmosféry.

Dopad komety do atmosféry Jupiteru

Drtivé dopady

Kromě Hubbleova dalekohledu se na Jupiter zaměřují také amatérští astronomové. Svými dalekohledy za pár desítek tisíc korun dokáží legendárnímu dalekohledu konkurovat. Jejich fotografie samozřejmě nejsou tak podrobné, ale na rozdíl od Hubbleova dalekohledu mohou pozorovat Jupiter dlouhé hodiny a každou jasnou noc. Jejich cílem je zachytit dopady asteroidů a komet do atmosféry planety. Jupiter totiž funguje jako ochránce Země. Svou gravitací polapí velkou část těles, které by mohly ohrožovat Zemi. K nejslavnějšímu dopadu do jeho atmosféry došlo v roce 1994. S Jupiterem se srazila kometa Shoemaker-Levy 9, kterou obří gravitace planety předem roztrhala na mnoho menších kusů.

Pátá planeta sluneční soustavy Jupiter >

Europa u Jupiteru

Jupiter je velmi zajímavou planetou, ale pozornost vědců dlouhodobě přitahují také jeho největší měsíce. V roce 2023 má k planetě odstartovat sonda Europa Clipper, která se zaměří na Jupiterův měsíc Europa. Pod jeho velmi tlustou ledovou slupkou se pravděpodobně nachází oceán tekuté vody. O rok dříve by mohla odstartovat evropská sonda JUICE, která se kromě Europy zaměří také na měsíce Callisto a Ganymedes.

Jupiter vyrostl: Jak k tomu došlo?

Jupiter vyrostl: Jak k tomu došlo?

Rychlý obrněnec Juno u krále planet Jupiteru

Rychlý obrněnec Juno u krále planet Jupiteru

Oceány ve vesmíru: Sluneční soustava plná vody

Oceány ve vesmíru: Sluneční soustava plná vody

 

Články odjinud