Jupiterův měsíc Europa pod drobnohledem
Jupiter má celkem 97 měsíců a vloni byl oznámen objev dvou dalších. Čtyřem největším měsícům se říká Galileovy měsíce a můžete je spatřit už v menším dalekohledu. Všechny jsou něčím zajímavé. Ganymedes je největším měsícem ve Sluneční soustavě, Io vypadá jako pizza se čtyřmi druhy sýrů a je posetý stovkami sopek. Nás ale zajímá hlavně Europa. A to především kvůli tomu, co se ukrývá pod jejím povrchem.
Oceán vody pod ledovou krustou
Pod ledovým povrchem Europy se nachází oceán kapalné slané vody. Jak je to při tak nízkých teplotách možné? Zdrojem energie není Slunce, ale gravitační vliv Jupitera. Podobným způsobem ovlivňuje Měsíc příliv a odliv na Zemi. Vědci by oceán rádi prozkoumali, ale musí se dostat skrz ledovou vrstvu. K tomu potřebují někoho, kdo by byl přímo u Europy.
Mise sondy Juno u Jupiteru
Roku 2011 se do vesmíru vydala sonda Juno. Roku 2016 bezpečně přilétla k Jupiteru a umístila se na oběžnou dráhu kolem planety. Celkem Juno oběhla Jupiter už více než 80krát. Jejím hlavním úkolem je výzkum planety, a to od její atmosféry až po magnetické pole. Na palubě má devět vědeckých přístrojů a jedním z nich je mikrovlnný radiometr (MWR), jehož signál dokáže proniknout až 400 kilometrů pod povrchovou vrstvu mraků. MWR má šest samostatných antén různých velikostí, které jsou upevněny po stranách těla sondy.
Průzkum Europy pomocí radiometru
Protože dráha Juno kolem Jupitera je velmi protáhlá, dostala se Juno při některých obězích i do blízkosti Jupiterových měsíců. Na konci září 2022 se tak vědcům naskytla jedinečná příležitost prozkoumat Europu z výšky asi 360 kilometrů. Použili na to právě mikrovlnný radiometr. Každý objekt vyzařuje záření. V případě Europy má toto záření kvůli velmi nízkým teplotám podobu rádiových vln o délce několika desítek centimetrů. Jas pozorovaného záření funguje jako ukazatel teploty.
Jak tlustý je led na Europě?
Dřívější odhady tloušťky ledové krusty se pohybovaly od tří do třiceti kilometrů. Pozorování MWR potvrzují, že led má skutečně 29 ± 10 km. Je možné, že reálná tloušťka bude o něco menší. Pokud je led slanější, přenáší teplo o něco méně a změřená tloušťka by tak mohla být až o pět kilometrů větší, než ve skutečnosti je. Dříve se také spekulovalo, že by praskliny v povrchu mohly pomáhat transportovat materiál (například kyslík) dolů do oceánu, ale data z Juno žádné neukazují.
Budoucí mise: Europa Clipper a JUICE
K měsícům letí další dvě sondy
Inženýři v NASA pracují na konceptu ponorky, která by se mohla pomocí tepla postupně „protavit“ k oceánu. Na cestě k Jupiteru jsou v současnosti dvě další sondy. V roce 2030 dorazí sonda Europa Clipper, která má okolo Europy prolétnout celkem 45krát. O pár měsíců později dorazí evropská sonda JUICE, na jejíž stavbě se podíleli i čeští vědci. Jejím hlavním úkolem bude výzkum měsíce Ganymedes, ale ještě předtím proletí také okolo Europy.
Na povrchu Europy
Jaké by to bylo stát na povrchu Jupiterova měsíce?
Jaké by to bylo stát na povrchu Europy? Měsíc má vázanou rotaci, což znamená, že okolo Jupiteru oběhne za stejnou dobu, za kterou se otočí okolo své osy. Planeta je tak vidět jen z jedné polokoule a na obloze je skutečně obří. Teplota na povrchu se pohybuje okolo –180 °C. Jupiter má navíc velmi silné magnetické pole, což znamená, že na povrchu Europy je extrémní radiace!
