Až dosud se zdálo, že planetární systémy v Mléčné dráze se drží toho, co známe ze Sluneční soustavy: Vnitřní planety (v našem případě Merkur až Mars) jsou skalnaté, ty vnější (Jupiter až Neptun) jsou plynní obři. Malé a husté skalnaté planety logicky vznikaly blízko hvězd, kde byl dostatek materiálu, naproti tomu plyny se hromadily spíš ve větších vzdálenostech od nich.
Nečekaný objev dalekohledu CHEOPS
Tým astronomů pod vedením Thomase Wilsona z britské University of Warwick nicméně pomocí kosmického dalekohledu CHEOPS našel planetární systém, který „rebeluje“. Tvoří jej čtveřice planet obíhajících hvězdu LHS 1903 – červeného trpaslíka menšího, chladnějšího a méně jasného než Slunce. Vnitřní planeta systému je skalnatá, za ní následují dva plynní obři.
Záhada čtvrté skalnaté planety
Čtvrtá planeta je ale zase skalnatá, což odporuje dosavadním modelům. Vědci to vysvětlují tím, že čtveřice nevznikla najednou, ale postupně. Každá nová planeta pak vznikala v prostředí, které ovlivnila její předchůdkyně. Tento astronomický objev mění náš pohled na to, jak se formují vzdálené světy ve vesmíru.
