V únoru roku 2021 přistál na Marsu rover Perseverance, který je podobný staršímu roveru Curiosity. Je ale vylepšený, má jiné vědecké přístroje a jiné úkoly. Na Mars přivezl vůbec první vrtulník Ingenuity a také umí odebírat vzorky, které budou jednou dopraveny z rudé planety zpět na Zemi. Perseverance také pátrá po tom, zda se na Marsu kdysi dávno nacházel život nebo podmínky pro jeho vznik.
Voda na Marsu odhaluje, že na rudé planetě bývaly podmínky pro život
Před 4 až 3,5 miliardami let se na povrchu Marsu nacházela voda. Dnes je planeta nehostinným světem. Může za to řídká atmosféra a slabé magnetické pole. Mohl se ale kdysi dávno na Marsu kromě vody nacházet i primitivní život?
Odpovědět pomůže loňský objev Perseverance, o kterém vědci informovali teprve nedávno. Rover zkoumal bývalé říční koryto s názvem Neretva Vallis o šířce 400 metrů. V něm se nachází plochá skála Cheyava Falls o délce asi jednoho metru a šířce šedesáti centimetrů. Svůj název dostala podle vodopádů v americkém Grand Canyonu.
Perseverance se na skálu nejdříve podíval pomocí svých hlavních přístrojů – spektrometrů SHERLOCK a PIXL, které umožňují zjistit složení hornin. Přístroje potvrdily přítomnost organických látek, železa a fosfátů. Kombinace těchto chemických sloučenin mohla být zdrojem energie pro metabolismus mikroorganismů.
Objev vivivanitu a greigitu: Stopy života
Ještě více než samotné složení skály zaujaly vědce přibližně milimetr velké skvrny, které svým zbarvením připomínají leopardí kožich. Jejich analýza ukázala, že nesou stopy dvou minerálů bohatých na železo – vivianitu a greigitu.
První z nich se na Zemi vyskytuje v prostředí bohatém na fosfor, typicky v rašeliništích nebo v půdách s rozkládající se organickou hmotou. Také výskyt greigitu souvisí s mikrobiálními procesy. Na jeho vzniku se podílejí některé bakterie. Vědci se domnívají, že oba minerály mohly vzniknout v důsledku redoxních reakcí – přenosem elektronů mezi sedimentem (usazeninou na dně řeky) a organickou
Nejednoznačný důkaz života na Marsu
Některé prvky, sloučeniny nebo minerály mohou ukazovat na dávnou nebo i současnou existenci života, ale také nemusí. Platí to také pro oba objevené minerály. Mohou vznikat i bez přítomnosti života. Vyžaduje to vysoké teploty, kyselé prostředí nebo přítomnost velmi konkrétních organických molekul.
Zkoumaná skála ale nevykazuje známky toho, že by byla vyjmenovaným podmínkám vystavena. Jednoznačný důkaz, že se na Marsu kdysi nacházel primitivní život, to tedy není. Mise Perseverance však dále pokračuje, takže uvidíme, co se ještě podaří zjistit. Jednou navíc možná vzorky z Cheyava Falls prozkoumáme v laboratoři na Zemi.
Jak rover Perseverance odebírá vzorkyna rudé planetě
Mars zkoumáme pomoci sond už desítky let, ale zatím nemáme na Zemi žádné vzorky Marsu. Tedy kromě meteoritů. Malá část meteoritů pochází z Marsu, ze kterého byly kdysi vystřeleny do kosmického prostoru při dopadu asteroidu nebo komety. Vzorky odebrané přímo na planetě ale na Zemi nemáme.
Perseverance je první krok k tomu, abychom to změnili. Na palubě má celkem 43 zkumavek, do kterých odebírá zajímavé vzorky. Pět zkumavek jsou tak zvané „svědecké“. Slouží k ověření toho, že odběrový systém zůstal po celou dobu čistý. Ze 38 zbývajících zkumavek na vzorky je zaplněno už třicet. Jedna z nich obsahuje kousek skály Cheyava Falls. Vzorek dostal číslo 25 a název „Sapphire Canyon“.
Aktuální plány: NASA zásilku odkládá
Perseverance má vzorky jen odebrat. Jejich přeprava na Zemi bude až další krok. Původně měl začít návrat vzorků už příští rok, ale velmi složitý projekt byl zrušen. Došlo k průtahům a dramaticky narostly náklady z tří miliard na jedenáct miliard amerických dolarů (přibližně 230 miliard korun). NASA se obrátila na soukromé firmy, aby předložily své návrhy. Konečné řešení má být schváleno příští rok.
NASA, ESA a čínská mise Tchien-wen 3
Princip převozu je jasný. Na Marsu přistane další sonda. Vzorky bude potřeba dopravit do pouzdra v této sondě. Dříve se zvažoval další menší a jednodušší rover nebo dokonce i vrtulník. Odletová část sondy následně odstartuje se vzorky zpět do kosmického prostoru, kde se spojí se sondou Earth Return Orbiter od Evropské kosmické agentury.
Jejím úkolem bude doprava vzorků zpět na Zemi. NASA a Evropská kosmická agentura ale nejsou jediné, které chtějí dopravit vzorky Marsu do pozemských laboratoří. Čína plánuje na rok 2028 start sondy Tchien-wen 3, která bude mít odběr vzorků a jejich návrat na Zemi jako hlavní úkol.
Kráter Jezero
Kus Marsu pojmenovaný po obci v Bosně
Perseverance zkoumá dno kráteru Jezero o průměru 45 kilometrů. Kráter byl pojmenován po obci v Bosně a Hercegovině. Menší krátery na Marsu se pojmenovávají po městech. Na rudé planetě najdeme také dva české zástupce – Cheb a Tábor. Perseverance zatím najel v kráteru 37 kilometrů.
Rover Perseverance si udělal selfie
Vzorek ze skály Cheyava Falls
Perseverance umí pořídit i vlastní selfie, které slouží například pro zhodnocení stavu roveru. K jeho pořízení se používá kamera WATSON, která je součástí balíčku přístrojů SHERLOC na mechanické ruce roveru. Pomoci stejné ruky se odebírají také vzorky. Selfie je ve skutečnosti snímek složený ze 62 fotografií.
Pořízeno bylo 23. července 2024. Vlevo od roveru se nachází skála „Cheyava Falls“. Malý tmavý otvor ve skále je místem, kde Perseverance odebral vzorek. Bílá skvrna napravo od otvoru je místo, kde rover použil nástroj k očištění povrchu, což umožnilo vědeckým přístrojům studovat složení horniny.
