Artemis II: Kdy se lidé vrátí k Měsíci?
Po mnoha odkladech by se měl člověk po 54 letech vrátit k Měsíci. Při misi Artemis II se čtyřčlenná posádka vydá v kosmické lodi Orion na oblet našeho vesmírného souseda. Při letu se dostane až 9 200 km od Měsíce. Tak daleko od Země ještě člověk nikdy nebyl. Mise potrvá přibližně deset dní.Ke startu by mělo dojít nejdříve v únoru, ale pravděpodobně o něco později.
Loď Orion vynese do vesmíru raketa SLS. Obří kolos se sestavuje v montážní hale VAB, která sloužila už raketám Saturn V při programu Apollo a později raketoplánům. Na konci listopadu už byla sestava hotová. Na startovací rampu ji přepraví speciální pásový přepravník. Před startem musí dojít k řadě testů. Posádka bude simulovat odpočítávání i nouzové opuštění startovací rampy.
Starship od SpaceX: Kdy proběhne přistání na Měsíci?
K přistání na povrchu Měsíce dojde až při misi Artemis III. Astronauti k tomu potřebují nový „lunární modul“. Půjde o kosmickou loď Starship od SpaceX, která se už vyvíjí a má za sebou několik startů. Hotová ale ještě zdaleka není.
Mimo jiné bude muset prokázat, že dokáže doplňovat palivo na oběžné dráze z druhé lodě (jedna ze Starship bude fungovat jako tanker). Kvůli vývoji Starship se počítá s přistáním na Měsíci nejdříve za dva roky.
Starliner v problémech: Boeing zaostává za SpaceX
Od roku 2020 dopravuje na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS posádku kosmická loď Crew Dragon od SpaceX. NASA si najala také služby lodě Starliner od Boeingu, se kterou jsou ale problémy. Místo jednoho letu bez lidí proběhly dva.
Při prvním letu s lidmi se objevily problémy s motory a posádka se musela vrátit v Crew Dragonu. Místo dalšího letu s lidmi tak proběhne v dubnu jen let se zásobami. Poté by měly proběhnout lety s lidmi, ale bude jich méně, než se původně plánovalo.
Budoucnost po ISS: Soukromé vesmírné stanice, Haven-1 a čínská Tchien-kung
Samotná Mezinárodní vesmírná stanice má skončit v roce 2030. Oběžnou dráhu Země ale člověk neopustí. Čína má na oběžné dráze svůj vesmírný komplex Tchien-kung a připravují se také soukromé vesmírné stanice.
Už letos by mohla odstartovat malá Haven-1 od společnosti Vast. Modul bude mít na délku deset metrů a vynese ho raketa Falcon 9 od SpaceX. V listopadu vynesla stejná raketa družici Haven Demo, která testuje některé systémy budoucí stanice, jako jsou motory nebo energetické systémy.
Průzkum Měsíce 2026: Čínská sonda Čchang-e 7 a lander Blue Moon
Čínská sonda Čchang-e 7 má v roce 2026 prozkoumat jižní pól Měsíce a hledat vodní led. NASA si na robotický průzkum Měsíce najímá soukromé firmy. Zatím proběhly čtyři mise a jedna byla úspěšná. Letos by měly proběhnout další, a to včetně přistání osm metrů vysokého landeru Blue Moon Mark 1 od společnosti Blue Origin.
Mise MMX a rover Idefix: Cesta za tajemstvím měsíců Marsu
K Marsu má vyrazit japonská sonda Martian Moon eXploration (MMX). Jejím úkolem bude odběr vzorků z marsovského měsíce Phobos a jejich doprava na Zemi. Sonda také proletí okolo druhého měsíce Deimosu a bude zkoumat klima Marsu. Cílem mise je poskytnout klíčové informace, které pomohou určit, zda jsou marsovské měsíce zachycenými asteroidy, nebo výsledkem nárazu většího tělesa do Marsu. Na misi spolupracuje také NASA a Evropa. Na povrch měsíce bude vysazen malý francouzsko-německý rover Idefix.
Mise k Venuši a Merkuru: Hledání života a vstup sondy BepiColombo na orbitu
K Venuši by se mohla vydat první soukromá sonda. Venus Life Finder vyšle firma Rocket Lab, která ji do vesmíru vynese svou vlastní raketou Electron. Mise je inspirována možným objevem fosfanu v atmosféře Venuše, který může naznačovat mimozemský život.
Od října 2018 je na cestě vesmírem sonda BepiColombo. V listopadu konečně vstoupí na oběžnou dráhu Merkuru. Půjde o teprve druhou a třetí sondu na oběžné dráze Merkuru v historii. Prozkoumají povrch i magnetické pole této nejmenší planety.
Sonda Hera: Evropský výzkum obrany Země před asteroidy
V listopadu dorazí k planetkám Didymos a Dimorphos evropská sonda Hera. Prozkoumá kráter, který vytvořila nárazem sonda DART v rámci testu ochrany Země před asteroidy.
Nové rakety 2026: New Glenn, Neutron a evropská Maia
V listopadu proběhl druhý start rakety New Glenn od firmy Blue Origin. První stupeň se dokázal vrátit zpět a přistát na plovoucí plošině. Po SpaceX je Blue Origin druhou firmou, která tohle dokáže. Firma chystá vylepšení motorů a také druhou verzi rakety pro vynášení těžších nákladů.
Letos by mohla odstartovat menší raketa Neutron od americké firmy Rocket Lab. Pozadu ale nechce zůstat ani Evropa. Na svůj první start se připravuje třeba raketa Maia s motory na metan. Španělská PLD Space pak chystá raketu Miura 5, která bude k přistání využívat i padáky.
