Mars má dva měsíce – Phobos a Deimos. Větší Phobos si dokonce vystřihl roli v Marťanovi. Hlavní hrdina Mark Watney ho zejména v knižní předloze používal jako "kompas" pro orientaci při pohybu po Marsu. Phobos obíhá Mars ve vzdálenosti něco přes 9 tisíc km. Na jeho povrchu by mohli astronauti provádět výzkum, pozorovat Mars a také odtamtud řídit v reálném čase roboty na povrchu rudé planety.
Přistání na Phobosu
Po přistání na Phobosu budou muset používat speciální vybavení. Čekají je totiž až tisíce voltů statické elektřiny. Viníkem je proud nabitých částic ze Slunce zvaný sluneční vítr. Phobos funguje v kosmickém prostoru jako kámen v řece. Sluneční vítr na něj naráží a na noční straně vznikají hluchá místa. Sluneční vítr se skládá zejména z iontů a elektronů. Elektrony jsou mnohem lehčí než ionty. Dostávají se proto před ionty, vytváří elektrické pole a do hluchých míst na noční straně přivádí ionty.
Napětí neohrozí samotné astronauty. Při pohybu po povrchu se ale může statický náboj hromadit na skafandru astronauta. Pokud se pak dotkne něčeho vodivého, může se uvolnit elektrický náboj a dojít k poškození citlivé elektroniky vědeckých přístrojů. NASA bude muset pro mise na povrch Phobosu vyvinout upravené skafandry a vybavení.
