Nabitý měsíc: Tisíce voltů na Phobosu | Ábíčko.cz

Nabitý měsíc: Tisíce voltů na Phobosu

Nabitý měsíc: Tisíce voltů na Phobosu
Sdílej
 
Kosmické agentury i soukromé firmy plánují lety na Mars. Vyloučeno přitom není ani přistání na povrchu marsovských měsíců. Na astronauty tam už bude čekat vysoké napětí.

 

Kolem Marsu obíhají dva menší měsíce: Phobos (Děs) a Deimos (Hrůza). V budoucnu by mohla na povrchu většího a k Marsu bližšího Phobosu přistát lidská posádka. Její práci by ale podle nové studie mohlo zkomplikovat elektrické napětí, které na noční straně měsíců vytváří Slunce. Zdraví astronautů neohrozí, ale posádka se na něj bude muset připravit. 

Nabitý kámen v řece

Za nabíjení Phobosu je zodpovědný sluneční vítr: Proud nabitých částic, který k němu proudí ze Slunce. Měsíc funguje jako kámen v řece. Sluneční vítr na něj naráží, obtéká jej a na noční straně vznikají hluchá místa. Sluneční vítr se skládá zejména z iontů a elektronů. Elektrony jsou mnohem lehčí než ionty a chovají se podobně jako stíhací letadlo – jsou schopné rychle zahnout kolem překážky. Naproti tomu ionty se podobají spíše velkým a těžkým bombardérům a svůj směr pohybu mění velmi pomalu. Elektrony se tak při obletu Phobosu dostávají před ionty, vytváří elektrické pole a do hluchých míst na noční straně přivádí ionty. Tím vzniká statický náboj. 

Měsíce Marsu: Na astronauty čeká spousta napětí • 

Tisíce voltů

Při pohybu astronauta po noční straně Phobosu může dojít k přenosu elektrického náboje z prachu a hornin na jeho skafandr. Horniny jsou špatným vodičem, takže náboj nemůže dobře téci zpět na povrch měsíce a začne se hromadit na skafandru. Statický náboj může v případě některých materiálů dosáhnout až tisíců voltů. Pro zdraví astronauta nepředstavuje žádné riziko. Problém ale nastane ve chvíli, kdy se astronaut dotkne něčeho vodivého. Může se uvolnit elektrický náboj a dojít k poškození citlivé elektroniky vědeckých přístrojů. NASA proto bude muset pro mise na povrch Phobosu vyvinout speciálně upravené skafandry a vybavení.

Vzhůru na Mars! Teréňák pro rudou planetu

Vzhůru na Mars! Teréňák pro rudou planetu

Phobos jako základna?

V budoucnu by mohli na povrchu Phobosu přistát astronauti a provádět výzkum měsíce, ale také odtamtud řídit roboty na Marsu. Ze Země je to obtížné, protože signál z Marsu k nám letí 20 minut. Z povrchu Phobosu by však měli rudou planetu jako na dlani. Výhodou Phobosu je také nízká gravitace. Zejména k opuštění povrchu je potřeba jen minimum paliva a dokonce by to mělo jít i bez něj. Stačil by jen potřebný impulz k odražení od povrchu. Spekuluje se proto, že právě Phobos by mohl být jakousi předsunutou základnou při kolonizaci Marsu.


Phobos čeká zánik

Přechod Phobosu přes Slunce. Snímky pořídila laboratoř Curiosity na povrchu Marsu v roce 2013 • 

Vědci zatím neví, jak Mars oba měsíce získal. Podle jedné z teorií se jedná o zachycené asteroidy. Jiná předpokládá, že měsíce vznikly podobně jako náš Měsíc při obrovské kolizi. Mars se před více než 4 miliardami lety srazil s obřím tělesem. Vyvržený materiál utvořil disk a z něj se zformovaly oba současné měsíce a také jeden další obří měsíc. Ten ale později dopadl na povrch Marsu. Podobně tragicky skončí v budoucnu i Phobos. Podle odhadů momentálně "padá" na Mars rychlostí 2 metry za 100 let. V budoucnu se k planetě dostane tak blízko, že bude roztrhán slapovými silami a okolo Marsu se z jeho trosek utvoří prstenec. Stane se tak ale nejdříve za 20 milionů let, takže k přistání člověka na jeho povrchu máme času dost.


Bez přistání

Mars a jeho měsíce Phobos a Deimos • 

Podrobné snímky obou marsovských měsíců (zejména bližšího Phobosu) vznikly díky sondám, které zkoumají Mars. Na povrchu Phobosu a Deimosu ale zatím žádná sonda nepřistála. V roce 1988 vyslal dvě sondy Sovětský svaz. Na palubě byla řada vědeckých přístrojů, na kterých se podíleli českoslovenští vědci. Ani jedna ze sond ale nebyla úspěšná. Podobně dopadl i třetí ruský pokus z roku 2011: Sonda Phobos-Grunt nedokázala odletět od Země a shořela v zemské atmosféře. 

Phobos

Velikost: 18 až 27 km

Vzdálenost od Marsu: 9200 až 9300 km

Doba oběhu kolem Marsu: 7 hodin a 40 minut

Deimos

Velikost: 11 až 15 km

Vzdálenost od Marsu: 23 400 km

Doba oběhu kolem Marsu: 30,3 hodin

Nebeský palác: Pád orbitální stanice

Nebeský palác: Pád orbitální stanice

Elon Musk poslal do vesmíru Teslu v raketě Falcon Heavy

Elon Musk poslal do vesmíru Teslu v raketě Falcon Heavy

Vodní světy: Planety bez kontinentů

Vodní světy: Planety bez kontinentů

Klíčová slova:
Phobos, Deimos, Mars, vesmír, technika