Když jako první člověk v historii vstupujete na povrch neznámého světa, musíte mít odvahu. Neil Armstrong ji měl. Už jeho první let do vesmíru málem skončil katastrofou.

Prvními astronauty byli prakticky výhradně vojenští piloti nebo testovací letci. Neil Armstrong, který se narodil 5. srpna 1930, nebyl výjimkou – sloužil u amerického námořnictva a dokonce byl nasazen v korejské válce. Po odchodu z námořnictva studoval letecké inženýrství a testoval řadu typu letadel. Už tehdy se nejednou dostal do velmi nebezpečné situace. V roce 1962 pak vstoupil do řad amerických astronautů.

První let do vesmíru

Armstrongův první let do vesmíru se uskutečnil v březnu 1966. Armstrong tvořil společně s Davidem Scottem posádku kosmické lodi Gemini 8. Jejich úkolem bylo provést vůbec první spojení kosmických lodí na oběžné dráze. Gemini 8 se měla přiblížit a připojit k raketovému stupni Agena TV-8. Spojení obou lodí proběhlo úspěšně, ale poté došlo k závadě na jedné ze stabilizačních trysek lodi Gemini a k nekontrolovanému roztočení obou těles. Gemini 8 se od Ageny odpojila, ale situace se tím ještě zhoršila. Astronauti nakonec dostali situaci pod kontrolu, ale řídící středisko rozhodlo o nouzovém návratu na Zemi. Místo třech plánovaných dnů trval první Armstrongův let jen 10 hodin a 41 minut.

Let k Měsíci

Cílem druhého Armstrongova letu byl Měsíc. Kosmická loď Apollo 11 k němu odstartovala 16. července 1969. Posádku tvořili Neil Armstrong (velitel), Michael Collins (pilot velitelského modulu) a Buzz Aldrin (pilot lunárního modulu). Po dvanácti minutách byla kosmická loď navedena na oběžnou dráhu Země, po jednom a půl obletu okolo naší planety se zažehl třetí stupeň rakety Saturn V. Kosmická loď opustila oběžnou dráhu Země a vydala se k Měsíci. Pamatujete na spojení lodí Gemini a Agana? Armstronga a jeho dva kolegy čekal podobný úkol. Museli se s velitelským modulem odpojit od třetího stupně rakety, trochu se vzdálit, otočit o 180 stupňů a spojit s lunárním modulem. Poté došlo k odhození nepotřebného třetího stupně.

Na oběžné dráze Měsíce

Měsíc se od nás nachází asi 340 tisíc kilometrů. Apollo 11 k němu dolétlo za tři dny. Dne 19. července zažehli astronauti za odvrácenou stranou Měsíce motor a kosmická loď se dostala na oběžnou dráhu našeho vesmírného souseda. Druhý den se Armstrong a Aldrin přesunuli do lunárního modulu a zahájili sestup k Měsíci. Collins na ně zatím čekal ve velitelském modulu. Šest a půl hodiny po přistání se noha Neila Armstronga dotkla povrchu Měsíce. Stalo se tak 21. července 1969 ve 3:56:15 našeho času. Vzhledem k časovému posunu byl v té době v USA ještě 20. července, takže USA si výročí přistání Apolla 11 připomínají o den dříve.

Dvě a půl hodiny na povrchu

Astronauti na povrchu umístili americkou vlajku. Armstrong a Aldrin poté posbírali 22 kilogramů vzorků měsíčních hornin a na povrch umístili vědecké přístroje. Jeden z nich – laserový odražeč – funguje dodnes. Ze Země se vyšle laserový paprsek, který se od něj odrazí a vrátí zpět, čímž lze velmi přesně určit vzdálenost Měsíce od Země. Procházka po povrchu Měsíce trvala 2 hodiny a 31 minut. Celkové strávili astronauti na Měsíci 21,5 hodiny. Po startu z povrchu se lunární modul spojil s velitelským modulem a začal návrat domů. Na Zemi se Apollo 11 vrátilo 24. července, kdy přistálo do vln Tichého oceánu.

Poslední let

Po úspěchu Apolla 11 se Armstrong do vesmíru už nepodíval. V roce 1970 odešel z oddílu astronautů a krátce poté také z NASA. Později působil na univerzitě, kde vyučoval letecké inženýrství. Od 80. let byl ve vedení několika firem. Zemřel 25. srpna 2012. Letos byl o Armstrongovi a jeho dobývání Měsíce natočen film s názvem První člověk.

Apollo 11 po 50 letech

Jak vypadá místo přistání Apolla 11 dnes? Na povrchu Měsíce bychom našli spodní část lunárního modulu (astronauti odstartovali v horní části modulu). Stále tam jsou také vědecké přístroje a dokonce i Armstrongovy a Aldrinovy stopy. Na Měsíci totiž neprší a ani tam nefouká vítr, který by stopy zahladil. Ze Země pozůstatky Apolla 11 nevidíme, ale z oběžné dráhy Měsíce jsou na fotografiích z kosmických sond patrné. Jediné, co nevydrželo, je americká vlajka. Při startu spadla, protože astronauti ji zapíchli jen 20 cm hluboko. Kromě toho nebyla vyrobena z odolných materiálů, takže nevydržela extrémní vlivy. Bude potrhaná a pravděpodobně celá bílá, protože barvy za padesát let vybledly.

Česká vlajka na Měsíci

Po misi Apolla 11 proběhlo dalších šest letů k Měsíci – včetně neúspěšné mise Apolla 13, během které došlo k výbuchu kyslíkové nádrže. Posádka bojovala o holé životy. Její velitel Jim Lovell, kterého si ve slavném filmu Apollo 13 zahrál Tom Hanks, má české předky z matčiny strany. Československé předky má také i zatím poslední člověk na Měsíci Eugene Cernan. Při letu Apolla 17 vzal na povrch Měsíce i českou (tehdy ještě československou) vlajku.