Na konci srpna přistála na povrchu Měsíce první indická sonda Vikram. O pár dní dříve se o totéž po dlouhé době pokusilo Rusko, ale jeho sonda Luna 25 havarovala a vyhloubila do povrchu naší oběžnice další kráter. Na Měsíci pracují také čínské sondy, chystají se tam Američané. Let s člověkem na Měsíc připravují USA a jejich partneři, ale také Čína. Proč se dostává Měsíc znovu do centra pozornosti? Ano, jde o vědu, ale především o suroviny!
Nová adresa na Měsíci: Jižní pól
Astronauti v programu Apollo se procházeli po Měsíci na různých místech, ale všechna byla okolo rovníku. Nyní veškerá pozornost směřuje k jižnímu pólu Měsíce. Podle dat z kosmických sond se tam nachází velké množství vody.
Některé odhady hovoří o 600 miliardách kilogramů vody, která by naplnila 240 tisíc olympijských bazénů. Ale plavky nechte doma! Potřeba budou spíše montérky, krumpáč a lopata. Voda je na Měsíci ukrytá ve formě ledových krystalků smíchaných s regolitem (měsíční horninou), a to zejména na dně kráterů, kam nikdy nedopadá sluneční záření.
Drahá voda
Doma si můžete napustit metr krychlový asi za 100 Kč, což je mimochodem množství, které člověk spotřebuje asi za 10 dní. Dopravit ale metr krychlový do vesmíru vyjde na miliony korun a dostat ho na Měsíc ještě více.
Voda se může na Měsíci využít k pití, ale lze ji také rozložit na vodík a kyslík. Oba prvky mohou být raketovým palivem. Vodík samostatně lze použít jako palivo pro vodíkové články pohánějící třeba rovery a kyslík k dýchání.
Těžit se budou i vácné kovy
Kromě vody se na Měsíci nachází také vzácné kovy a jiné prvky. Například skandium je stříbrnobílý kov, který může být přidán do hliníku pro výrobu slitiny, která je pak lehčí, pevnější a odolnější. Výrazně sníží hmotnost dílů letadel, aut nebo lodí, což pak znamená nižší spotřebu paliva. Yttrium lze použít k výrobě skla nebo keramiky. Těžit bychom mohli i šest vzácných prvků z takzvané platinové skupiny.
Mnoho prvků lze podobně jako vodu spotřebovat i na místě. Křemík se hodí pro výrobu solárních panelů nebo polovodičů. Hliník využijete na stavbu různých dílů, ale také jako tuhé palivo pro raketové motory. Těžit můžete i samotný regolit a pomoci 3D tisku ho využít pro stavbu měsíčních základen.
Svatý grál energetiky
Slunce svítí díky termonukleárním reakcím, při kterých se slučují atomy vodíku a vzniká hélium. Pokud bychom dokázali jadernou fúzi napodobit na Zemi, měli bychom skvělý zdroj energie. Jak to souvisí s Měsícem? Na jeho povrchu se nachází hélium-3, které může být ideálním palivem pro fúzní reaktor. Někteří se dokonce domnívají, že je to jeden z hlavních důvodů návratu na Měsíc.
Odhaduje se, že by tři až čtyři kosmické lodě dokázaly na Zemi dopravit zdroj energie pro celé lidstvo na jeden rok! Ale má to háček. Potrvá ještě desetiletí, než budeme mít na Zemi první „fúzní elektrárny“ a těžba hélia-3 může být natolik nákladná, že se nevyplatí. Podle některých odhadů bude potřeba překopat 150 tun regolitu pro získání jednoho gramu helia-3. Naštěstí pro fúzi můžeme využít i jiná „paliva“, která už na Zemi máme.
Přistát na Měsíci je stále výzvou:
Indie je teprve čtvrtou zemí, které se to podařilo
Indický přistávací modul Vikram přistál asi 600 km od jižního pólu a na povrch vysadil malý rover Pragján. Indie se po Sovětském svazu, USA a Číně stala teprve čtvrtou zemí, které se podařilo přistát na Měsíci. Nebylo to ale napoprvé. Před čtyřmi lety také její sonda havarovala. Ve stejném roce nevyšel ani pokus izraelské firmy a vloni si zuby vylámali Japonci.
