Merkur a Venuše nemají žádný, Země má jeden, Mars dva a vnější planety jich mají hodně. Řeč je o měsících planet. Některé jsou jen malými balvany, jiné mohou mít hluboko pod povrchem oceán kapalné vody.
Jedním z největších a nejzajímavějších ve Sluneční soustavě je měsíc Saturnu Titan. V mnoha ohledech je podobný planetám a dokonce i Zemi. Není divu, že se na něj podíval i vesmírný dalekohled Jamase Webba (JWST).
Snímky Titanu
Webbův dalekohled byl sice postaven především pro průzkum vzdáleného vesmíru, ale vědci ho využívají také pro pozorování těles Sluneční soustavy. Dalekohled je velmi výkonný a pracuje v infračerveném spektru, takže vesmír vidí poněkud jinak než třeba Hubble nebo pozemské dalekohledy. Na snímcích pořízených začátkem listopadu JWST objevil v atmosféře Titanu mraky.
První fotky pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba • Zdroj: NASA
Mraky na Titanu
Titan je jediným měsícem ve Sluneční soustavě s hustou atmosférou, která se skládá převážně z dusíku. Studium mraků pomáhá vědcům pochopit, jak atmosféra Titanu funguje a proč vůbec atmosféru má. Mraky také potvrzují platnost klimatických modelů. JWST objevil mraky na severní polokouli, což vědce nepřekvapilo. Na severní polokouli Titanu je nyní léto, což je roční období, ve kterém byly mraky pozorovány už dříve.
Měsíc pod oblaky
Kromě mraků byly na fotografiích Saturnova měsíce Titanu z teleskopu pozorovány i některé povrchové útvary. Spatřit je není jednoduché. Atmosféra Titanu není průhledná, takže podrobný průzkum povrchu je stejně jako u Venuše možný jen pomoci radaru, který dokáže povrch „ohmatat“. Titan je ale mnohem dál než Venuše, takže podrobný průzkum mohou provést jen kosmické sondy.
Rozsáhlá atmosféra
JWST by měl Titan pozorovat znovu letos v květnu nebo červnu, což samozřejmě nestačí. Aby vědci skutečně pochopili, jak funguje atmosféra Titanu, potřebují více snímků, aby viděli, jak mraky mění svůj tvar. Kromě JWST proto mraky pozoroval o několik dní později Keckův dalekohled.
Ten najdete na havajské vyhaslé sopce Mauna Kea. Jde o dva stejné Keckovy dalekohledy. S průměrem zrcadla 10 metrů patří mezi největší dalekohledy světa. Keckův dalekohled pozorovat Titan pár dní po JWST a zjistil, že mraky byly v atmosféře měsíce stále přítomny, a to na stejném místě, ale změnily tvar.
Dron Dragonfly na Titan:
Titan lze zkoumat mnoha způsoby. Sonda okolo něj může prolétávat. V letech 2004 až 2017 tímto způsobem zkoumala Titan sonda Cassini. Můžeme také vyslat sondu do jeho atmosféry nebo na povrch. Na Titanu jsou jezera a řeky, ve kterých je metan a etan. Vědci proto zvažují také stavbu ponorky.
Ještě předtím by se do atmosféry Titanu měl vydat dron Dragonfly. Speciální dron bude mít délku 3,5 metru a do „vzduchu“ ho dostanou čtyři páry rotorů. V laboratoři už proběhl test souosé dvojice rotorů, který měl především ověřit platnost počítačových modelů v různých situacích (klesání, stoupání apod.). Dragonfly má odstartovat v roce 2027 a na Titan dorazit v roce 2034.
