Merkur a Venuše nemají žádný, Země má jeden, Mars dva a vnější planety jich mají hodně. Řeč je o měsících planet. Některé jsou jen malými balvany, jiné mohou mít hluboko pod povrchem oceán kapalné vody.
Jedním z největších a nejzajímavějších ve Sluneční soustavě je měsíc Saturnu Titan. V mnoha ohledech je podobný planetám a dokonce i Zemi. Není divu, že se na něj podíval i vesmírný dalekohled Jamase Webba (JWST).
Snímky Titanu
Webbův dalekohled byl sice postaven především pro průzkum vzdáleného vesmíru, ale vědci ho využívají také pro pozorování těles Sluneční soustavy. Dalekohled je velmi výkonný a pracuje v infračerveném spektru, takže vesmír vidí poněkud jinak než třeba Hubble nebo pozemské dalekohledy. Na snímcích pořízených začátkem listopadu JWST objevil v atmosféře Titanu mraky.
První fotky pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba • Zdroj: NASA
Mraky na Titanu
Titan je jediným měsícem ve Sluneční soustavě s hustou atmosférou, která se skládá převážně z dusíku. Studium mraků pomáhá vědcům pochopit, jak atmosféra Titanu funguje a proč vůbec atmosféru má. Mraky také potvrzují platnost klimatických modelů. JWST objevil mraky na severní polokouli, což vědce nepřekvapilo. Na severní polokouli Titanu je nyní léto, což je roční období, ve kterém byly mraky pozorovány už dříve.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
