Průvodce Sluneční soustavou: Stále nedobytý Mars

Průvodce Sluneční soustavou: Stále nedobytý Mars
Sdílej
 
Mars člověka vždy fascinoval. Není divu. K Zemi nejbližší Venuše je sice označována za sestru naší planety, ale jedná se o pekelný svět. Mars je pro člověka nejpřijatelnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Posíláme na něj v pravidelných intervalech kosmické sondy, zkoumáme povrch i atmosféru rudé planety. Na lidskou výpravu si ale musíme počkat.

 

V roce 1877 vytvořil Giovanni Schiaparelli názvosloví marsovských povrchových útvarů a použil slovo „kanály“. O necelých dvacet let později vydal Percival Lowell knihu o Marsu, ve které psal o kanálech vytvořených vyspělou civilizací. Přítomnost jakýchkoliv kanálů na Marsu vyvrátily definitivně až kosmické sondy, které si zblízka prohlédly čtvrtou planetu Sluneční soustavy.

Průvodce Sluneční soustavou: Zrozená z prachu a plynu

Průvodce Sluneční soustavou: Zrozená z prachu a plynu

Mars má dva tváře. Na jednu stranu je to chladný a nehostinný svět, na kterém není na první pohled nic než hory, krátery a spousta menších i větších balvanů. Všude je také velké množství prachu, který obsahuje oxid železitý, díky němuž má povrch a celá planeta červenou barvu.

Atmosféra Marsu

Na povrchu Marsu dochází k prachovým bouřím. Některé mají dokonce celoplanetární podobu. Ve filmu Marťan prachová bouře ohnula anténu a odnesla nebohého astronauta pryč. Na skutečném Marsu by se ale nic takového nestalo. Atmosféra je velmi řídká, takže asi největší škodu, kterou může způsobit, je zanesení solárních panelů zmíněným prachem. To se běžně stává kosmickým sondám Curiosity a InSight, které pracují na povrchu.

Tlak na povrchu rudé planety je asi 150krát menší než na Zemi. Atmosféra Marsu se skládá převážně z oxidu uhličitého a není pořád stejná. Během zimy část atmosféry zmrzne a doslova spadne na povrch, kde pak tvoří slavné polární čepičky.

Záhada Marsu

Nejzajímavější jsou ale dvě další komponenty v atmosféře – metan a kyslík. V atmosféře je jejich zastoupení velmi nízké, ale pro vědce nesmírně zajímavé. Metan je v atmosféře postupně likvidován slunečním zářením. Musí ho tedy něco doplňovat. Metan může vznikat při geologických procesech, ale také ho mohou vytvářet živé organismy.

U kyslíku pak vědce nedávno zaujaly změny jeho koncentrace v průběhu marsovského roku. Koncentrace kyslínku na Marsu se nemění tak, jak bychom očekávali. Zatím se ale tuto záhadu nepodařilo vyřešit.

Povrch Marsu •  NASA

Povrch rudé planety

Druhá tvář Marsu není tak nudná. Na jeho povrchu nalezneme spoustu fascinujících geologických útvarů. Jedním z těch dominantních je „jizva Marsu“ neboli obrovský kaňon Valles Marineris o délce přes 4 000 km, šířce 200 km a hloubce 7 km.

Na Marsu jsou také čtyři obří sopky: Arsia Mons, Pavonis Mons, Ascraeus Mons a především Olympus Mons. Posledně jmenovaná je největší horou ve Sluneční soustavě. Její výška dosahuje až 27 km (podle toho, z jakého místa se měří).

Sopky na Marsu:

Kolonizace rudé planety: Přežijeme na Marsu?

Kolonizace rudé planety: Přežijeme na Marsu?

Představte si, že byste na vrcholu Olympus Mons přistáli. Z jeho vrcholu přece musí být naprosto nádherný výhled na Mars! Ve skutečnosti byste byli velmi zklamáni. Dokonce byste nepoznali, že stojíte na vrcholu nejvyšší hory ve Sluneční soustavě. Základna sopky má průměr 600 km. Kdybychom Olympus Mons přesunuli na Zemi, zabrala by téměř celé území Francie. Vrchol se proto svažuje jen pomalu.

Je/byl na Marsu život?

Na Mars se dá letět jednou za 780 dní v tak zvaném startovacím okně, kdy je postavení Země a Marsu nejvhodnější. V posledním okně v červenci a srpnu 2020 odstartovalo k Marsu několik sond a to včetně roveru Perseverance, který se bude snažit odpovědět na to, zda se někdy v minulosti nacházely na Marsu podmínky vhodné k životu nebo dokonce samotný život. Perseverance také odebere vzorky, které budou v budoucnu jiným roverem posbírány a odeslány na Zemi. Přestože se na Mars už vydala řada sond, vzorky z planety na Zemi stále nemáme.

Sonda InSight zkoumá Mars:

Cesta člověka na Mars

A kdy se na Mars vydá člověk? NASA se nyní soustředí na návrat na Měsíc. Na jeho oběžné dráze má vzniknout stanice Gateway, která může být odrazovým můstkem pro let na Mars.

Společnost SpaceX Elona Muska pak chystá obří raketu Falcon Heavy a kosmickou loď Starship. První skok prototypu lodě proběhl v srpnu 2020. Na konci vývoje má být loď, která na rudou planetu dopraví najednou až stovku lidí.

Let a pobyt na Marsu ale budou plné velkých výzev. Jen let k planetě potrvá půl roku. Mnoho měsíců pak musí člověk strávit na povrchu, než se Mars a Země opět příhodně seřadí. Další měsíce potrvá návrat domů. Celkem by mohla mise trvat 2,5 roku.

Problémy na Marsu: Rudá planeta zůstane neobyvatelná

Problémy na Marsu: Rudá planeta zůstane neobyvatelná

Podmínky na Marsu

Na cestě k Marsu na astronauty číhá nebezpečí v podobě kosmického záření. Kromě toho budou na vše sami, protože signál z Marsu na Zemi a zpět letí desítky minut. V neposlední řadě bude potřeba na Mars dopravit i velké množství zásob. Je ale pravdou, že některé zásoby si lze vyrobit na povrchu. Může jít o palivo nebo pěstování rostlin.

Při pohybu po povrchu budou muset mít astronauti skafandry. Mars je většinou vnímán jako chladný svět. Pokud vybereme místo a čas přistání dobře, naměříme teploty okolo -20 až -70 stupňů Celsia. To zase není tak moc, zejména při srovnání například s Měsícem.

Testování skafandru a vybavení pro misi na Mars •  archiv

Bez skafandru byste však na Marsu neumrzli, ale usmažili se. Kvůli řidší atmosféře dosahuje voda bodu varu při mnohem nižší teplotě a člověk je složený převážně z vody.

Teraformace Marsu?

Pokud se někdy na Mars vydáme, nebo spíše, až se tak stane, vybudujeme tam základnu. Mohli bychom se ale někdy po povrchu pohybovat bez skafandru? Existuje postup zvaný teraformace. Postupnými kroky bychom mohli Mars přeměnit na obyvatelný svět.

Terraformace Marsu: Poptávka po CO2

Terraformace Marsu: Poptávka po CO2

Museli bychom zvýšit tlak atmosféry – například výrobou skleníkových plynů, ohříváním polárních čepiček apod. a následně také pozměnit složení atmosféry. Dusík by mohly dodat například řízené dopady komet. Podobný proces by ale trval dlouho a není jasné, zda by byl úspěšný. Mars by si opět nemusel svou atmosféru udržet. Jedním z hlavních problémů je slabé magnetické pole.

Měsíce Marsu

Mars má dva měsíce – Phobos a Deimos. Svým tvarem připomínají spíše asteroidy. Větší Phobos se postupně přibližuje k Marsu. Za 20 až 40 milionů let ho roztrhají slapové síly planety a stane se z něj prstenec. Existuje hypotéza, podle které je Phobos už několikátým měsícem. Po nějakém čase je měsíc roztrhán a z prstence vznikne další nový měsíc.

Nabitý měsíc: Tisíce voltů na Phobosu

Nabitý měsíc: Tisíce voltů na Phobosu

Průvodce Sluneční soustavou: Dramatický vznik Měsíce

Průvodce Sluneční soustavou: Dramatický vznik Měsíce

Průvodce Sluneční soustavou: Pekelná a hustá planeta Venuše

Průvodce Sluneční soustavou: Pekelná a hustá planeta Venuše

 

Články odjinud