Přílet všech sond v podobnou dobu není náhodný. Jednou za 780 dní se otevírá okno, kdy jsou Země a Mars v postavení, že let mezi planetami je z pohledu délky cesty a zejména nutného množství paliva nejjednodušší. Poslední startovací okno se otevřelo v loni v létě.
Sonda Al-Amal
Jako první dorazila k Marsu v úterý 9. února sonda Al-Amal (naděje). Jednoduchá sonda ve tvaru kvádru o rozměrech malého auta je vybavena dvojicí solárních panelů a anténou o průměru 1,5 metru pro komunikaci se Zemí a přenos dat. Tři vědecké přístroje na palubě se zaměří na výzkum marsovské atmosféry – zejména na sezónní změny, prachové bouře a klima planety.
Sonda Tchien-wen 1
Den po sondě Al-Amal přiletěla k rudé planetě čínská sonda Tchien-wen 1, která je výrazně komplexnější. Její hmotnost je pět tun a skládá se z několika částí. Orbiter bude zkoumat planetu z její oběžné dráhy. Na palubě má sedm vědeckých přístrojů.
V květnu se od sondy oddělí lander, který přistane na povrchu. Podobný postup, kdy je sonda nejdříve umístěna na oběžné dráze a až po několika týdnech či měsících se od ní oddělí přistávací část, není úplně obvyklý. U Marsu byl použit jen dvakrát a to v polovině 70. let u slavných sond Viking.
První záběry Marsu z čínské sondy Tchien-wen 1:
Na palubě landeru je malý rover se šesti přístroji. Kromě kamer disponuje menší meteorologickou stanicí a také radarem, který se dostane do hloubky až 100 metrů a bude zkoumat podpovrchové vrstvy. Na misi spolupracují vědecké instituce z Argentiny, Rakouska a Francie.
Rover má rozměry 2 x 1,65 x 0,8 metru a hmotnost 240 kg, což je o dost více ve srovnání s Nefritovým králíkem, kterého Čína poslala na Měsíc. Pokud se Číně přistání povede, stane se teprve druhou zemí, která na Mars dopraví rover. Ten by byl v pořadí celkově šestým roverem na rudé planetě.
Perseverance
Pátým roverem na Marsu bude Perseverance. Na přistání půjde rovnou po příletu 18. února večer našeho času. Jeho úkolem bude zjistit, zda se na planetě někdy v minulosti nacházely podmínky vhodné k životu. Bude také sbírat vzorky, které by za pět let mohl posbírat jiný rover a odeslat je zpět na Zemi (jako vůbec první vzorky z Marsu).
Na palubě sondy Perseverance je i malý vrtulník, který se může stát prvním letadlem mimo planetu Zemi.
Rover Perseverance je pořádně velký a těžký, takže musí pro přistání použít speciální postup. Kromě tepelného štítu a více než dvaceti metrového padáku zapojí také motory na plošině, která je nad roverem.
Z plošiny pak bude rover spuštěn na povrch pomocí lan. Je to poměrně složitý a riskantní manévr, ale u Curiosity se před devíti lety povedl.
Mars pod dohledem
Na Marsu a jeho oběžné dráze tak bude pořádně rušno. Kromě tří nových sond pracuje na oběžné dráze trojice amerických sond – nejstarší je Mars Odyssey, která je v akci už 20 let. Evropa má na oběžné dráze dvě sondy. Kromě Mars Express je tam i novější Trace Gas Orbiter, na které Evropská kosmická agentura spolupracuje s Ruskem. Sondu má u Marsu také Indie. Na povrchu planety pak pracuje také rover Curiosity a sonda InSight.
Nový rok na rudé planetě
Na Marsu aktuálně platí rok 36. Vědci si pro jeho začátek vybrali 11. duben 1955. V té době totiž na planetě řádila slavná obří prachová bouře. Mimochodem, na rozdíl od našeho kalendáře, má ten marsovský i rok 0.
Mars se pohybuje dál od Slunce, takže jeden rok tam trvá asi 687 pozemských dní. Proto se mění také začátek tamního nového roku. Letos připadl na 7. únor a další nastane 26. prosince 2022.
