Nejstarší známé míče pocházejí z Egypta a jsou vyrobené z lněných hadrů. Jejich stáří archeologové určili na přibližně 4500 let. Druhé místo pak drží kultury ze Střední Ameriky, jako byli Aztékové a Mayové, kteří vyráběli míče z kaučuku už před 3700 lety. Kvůli míčovým hrám, kterým přikládali rituální význam, stavěli velká hřiště s kamennými brankami vysoko na zdech.
Trojice míčků
Evropa a Asie za severní Afrikou a Střední Amerikou v míčových hrách trochu pokulhávají. Nejstarší dosavadní důkazy z Eurasie pocházely z Řecka před 2500 lety a z Číny před 2300 lety.
O dalších pět staletí však nyní existenci míčových her v Eurasii posunul objev z hrobek v Yanghai nedaleko čínského města Turfan v severozápadní Číně. Tým archeologů z Curyšské univerzity spolu s kolegy z Německa a Číny tu při vykopávkách objevil tři kožené míčky. Díky suchému pouštnímu prostředí, ve kterém se dobře zachovávají i předměty z organických materiálů, jsou v dokonalém stavu.
Jezdci ze stepí
Kožené míčky z Yanghai nejsou nijak velké – jejich průměr je něco mezi 7 a 9 cm – a pocházejí z doby před 2900 až 3200 lety, kdy tuto oblast stepí obývaly jezdecké společnosti. Svědčí o tom další nálezy z hrobek, jako je pro jezdecké společnosti typický kompozitní luk nebo kožené jezdecké kalhoty, jedny z historicky nejstarších v celé oblasti.
Jakým způsobem si ale tito jezdci s koženými míčky hráli, už bohužel z archeologických nálezů nevyplývá. Jednu chvíli to vypadalo nadějně – to když na pohřebišti vědci objevili dřevěné tyčky, kterými by se míčky daly odrážet.
Datování všech nálezů však ukázalo, že i když pocházejí ze stejného naleziště, jsou tyto dřevěné tyčky mnohem mladší než trojice kožených míčků.
Předchůdce koňského póla?
Můžeme se jen domýšlet, jestli byly kožené míčky z Yanghai určené k házení rukou nebo odrážení nějakou dřevěnou hokejkou, holí či pálkou. Vzhledem k tomu, že hráči byli zároveň jezdci, není vůbec vyloučená nějaká prastará forma koňského póla, u kterého se míč odráží pálkou z koňského hřbetu.
Dva ze tří míčků také pocházejí z hrobek ozbrojených jezdců. A na základě toho, co víme o počátcích míčových her po celém světě, lze předpokládat, že ať už se s nimi hrálo jakkoli, šlo spíš o tvrdý fyzický a bojový trénink než o zábavnou hru.
Čínský golf
Při úvahách o podobě míčových her jezdců z Yanghai nebyl mimo ani „sport gentlemanů“, tedy golf. Starověká Čína totiž měla jeho obdobu – hru zvanou čchuej-wan (chuiwan), jejíž pravidla se modernímu golfu dost podobají. Rozšířila se zřejmě v období dynastie Sung (960 až 1279), z níž pochází knižní vyprávění o úředníkovi, který učí svou dcerku odpalovat míček do jamky. Za následující dynastie Jüan si hru oblíbil i císařský dvůr, který hrál s holemi ze vzácných dřev a míčky vyřezanými z minerálu jadeitu.
