Míč pro krokodýla: Nečekaně hravá zvířata

Míč pro krokodýla: Nečekaně hravá zvířata
Sdílej
 
Už dávno víme, že savci a ptáci si dovedou hrát. Nyní však bylo potvrzeno, že hra není cizí ani rybám, plazům či hmyzu!

 

 

Líně leží u vody, tlamu otevřenou a v ní mu několik ptáčků dělá zubní hygienu. Tak si představujeme krokodýla. I takový ozubený plaz se ale dokáže bavit jako malé dítě. Podezření na jeho hravost tu bylo už dlouho a nedávno jej potvrdil výzkum odborníků i nadšených amatérů. Z výsledků 3000 pozorovacích hodin dali vědci z univerzity v americkém Tennessee dohromady tři druhy hlavních krokodýlích games: hry pohybové, hry s předměty a hry společenské.

Klouzačka

Za typickou pohybovou hru lze brát chování mladého aligátora severoamerického (Aligator mississippiensis). Ve svém výběhu se opakovaně klouzal z vyvýšeného svahu nad nádrží dolů do vody. Zábavu z pohybu ale umí poskytnout i samotná voda. Přišel na to jihoamerický kajman šíronosý (Caiman latirostris) v zoo v bolivijském Santa Cruz. Do jeho bazénu prudce vyvěrala voda z potrubí a vytvářela na hladině velkou vodní bouli. Kajman na ni opakované najížděl a nechal se proudem unášet napříč bazénem. Měl z toho asi stejnou radost, jako když se cachtáte v bazénu s tryskami.

 

Svědectví filmového pásu, aneb medvídek pro chobotnici

Svědectví filmového pásu, aneb medvídek pro chobotnici

Vodní pólo

Parádní hru s předměty předvedl svým ošetřovatelům krokodýl kubánský (Crocodylus rhombifer) v zoo v ohijském Toledu. Po bazénu proháněl nafukovací míč a po jeho „ulovení“ z něj vypouštěl do vody bubliny. Jako hračka ale mohou sloužit i odlomené větvičky, stébla trávy, spadané listy či květy na hladině. Krokodýli je postrkují hlavou nebo berou do zubů, krouží s nimi a nadhazují je. Vědce zaujalo (a pobavilo), že při hře dávají přednost malým růžovým předmětům, jako jsou třeba opadané kvítky bougainvilleí.

Vyhazování myšky

Krokodýli také skvěle ovládají hru na „kočku s myší“. Jak jinak nazvat hru krokodýla bahenního (Crocodylus palustris), který opakovaně lovil již mrtvého a částečně sežraného jelena. Nebo chování statného krokodýla nilského (Crocodylus niloticus), který vyhazoval nad vodu mrtvé mládě hrocha stejně, jako to kočka dělá s ulovenou myší. Přitom ani nebylo jisté, zda jde o jeho vlastní úlovek, nebo zda našel mládě již mrtvé.

Čert a Káča

Společenské hry jsou typické hlavně pro savce. U krokodýlů by je nikdo neočekával, přestože ošetřovatelé mnohokrát pozorovali zvláštní chování svých svěřenců. Nepovažovali ho však za hru, ale za předehru k páření. Pár krokodýlů kubánských v zoo v Miami ale vědce přesvědčil o opaku. Drobnější samice si vylezla na hřbet mnohem většího samce a nechala se jím vozit kolem bazénu. O součást zásnubního rituálu přitom v tomto případě nešlo - pár spolu žije již dlouho, takže nemusel navazovat kontakt, a navíc se ani nechystal k páření.

 

Přetahovaná s drakem

Krokodýli nejsou jediní plazi, kteří si dovedou hrát. Varani komodští (Varanus komodoensis, komodský drak) jsou dokonce ochotni dovádět se svým ošetřovatelem a přetahovat se s ním o hračky. Ale nejvíc se proslavila téměř metrová želva kožnatka africká (Trionyx triunguis), která žila skoro 50 let ve washingtonské zoo. Ve své nádrži se tak strašně nudila, že začala sama sobě ubližovat. Když jí ošetřovatelé nabídli hračky, bylo po problému. Želva si přestala drásat vlastní kůži a místo toho si hrála s gumovou hadicí, s klacíky a úplně nejraději s basketbalovým míčem.

Stavby z lega

Chobotnice je měkkýš, dalo by se tedy říct, že je to jen jinak tvarovaný šnek. Na rozdíl od plžů je ale nesmírně inteligentní. Její chytrost se projevuje nejen zvídavostí a schopností používat nástroje, ale také hravostí. Když vědci nabídli několika chobotnicím pobřežním (Octopus vulgaris) kostičky lega, většina z nich si s nimi začala hned hrát. Zvědavě je zkoumaly a postrkovaly po akváriu nebo vyhazovaly do výšky. Ke hře jim ale stačí i prázdná lahvička od léků – jedna chobotnice se hodně dlouho bavila tím, že ji opakovaně vystřelovala proudem vody nad hladinu.

Zábava s teploměrem

Hravost není cizí ani rybám. K vybavení jejich akvárií obvykle patří teploměr vyvážený tak, aby se ve vodě držel ve svislé poloze. Skupina afrických tlamovců Duboisových (Tropheus duboisi) zjistila, že když jej stlačí do vodorovné polohy a pak pustí, teploměr se prudce napřímí. Což tlamovce zřejmě náramně bavilo, protože své útoky na teploměr neustále opakovali. Jejich hru přitom nijak neovlivnila přítomnost nebo nepřítomnost potravy ani jiných ryb. U jiných druhů ryb zatím podobné chování pozorováno nebylo. 

 

Přetlačovaná

Vosíci (rod Polistes) si vystačí bez hraček. Podobají se vosám, na rozdíl od nich ale žijí v malých koloniích a jejich papírová hnízda tvoří jen několik otevřených buněk. Královnou se v tomto společenství stává nejsilnější samička, která si své postavení musí na jaře před obdobím rozmnožování vybojovat. S ostatními samičkami se přetlačuje, bije je tykadly po hlavách, olizuje je nebo kouše. Vědci ale zjistili, že se vosíci úplně stejně chovají i na podzim, když už rozmnožovací sezona skončila a připravují se k zimování. Samičky tedy v tomto období nebojují o dominanci a přetlačují se jen tak pro zábavu.

Bublinkový výtah

Jednou z nejméně známých žab světa je drsnokožka kornatá (Theloderma corticale). Žije v tropických lesích severního Vietnamu a její pozorování v přírodě je velmi obtížné - svým vzhledem napodobuje mech rostoucí na kamenech a kmenech stromů. Vědci proto sledovali její životní projevy včetně rozmnožování v zajetí. U pulců této žáby objevili nečekanou hravost. S údivem sledovali, jak vplouvají do sloupce vzduchových bublinek, nechají se jím vynést k hladině a zase se vracejí ke dnu, aby si jízdu znovu a znovu zopakovali. Podobné chování dosud znali jen u několika druhů mořských ryb, které si bublinkový výtah ve velkém akváriu užívaly stejným způsobem.

Škeble ve větru

V ptačí říši nemají hru rádi jen papoušci, od nichž to tak nějak čekáme, ale třeba i rackové stříbřití (Larus argentatus). Na pobřeží se často živí škeblemi, a aby se dostali k chutnému soustu uzavřenému ve skořápkách, vynesou škebli do výšky a pustí ji na skalnatý terén, kde se rozbije. Zoologové zjistili, že škeble jim občas slouží i jako hračka. Racek ji vynese do výšky, pustí, ale než dopadne na zem, snaží se ji znovu chytit. A nejen to: Pro případ, že by to nestihl, pouští škeble nad měkkým terénem, kde se nerozbijí. A jak se zdá, miluje vzrušení – nejraději si takto hraje, když fouká silný vítr, díky kterému je hra mnohem obtížnější a napínavější. I to zřejmě zvířata oceňují stejně jako lidé.

 

 

Skutečný žabák Kermit! Vědci objevili nový podezřelý druh

Skutečný žabák Kermit! Vědci objevili nový podezřelý druh

Tuláci moří: Na co pevnina? Celý život v oceánu!

Tuláci moří: Na co pevnina? Celý život v oceánu!

Safari na blátě: Jak jsme potkali divoké koně

Safari na blátě: Jak jsme potkali divoké koně

Klíčová slova:
zvire
 

Články odjinud