Největší historické omyly vědy

Největší historické omyly vědy
Sdílej
 
Možná byste se divili, k jakým omylům věda dokáže dojít. Občas se vědci až příliš zahledí do své práce a přestanou uvažovat obyčejným zdravým rozumem.

Čím těžší, tím rychlejší

Tento omyl se v některých lidech drží dodnes. Čím těžší je předmět, který pustíme z výšky, tím rychleji padá. Ač to vypadá logicky, není to tak! Podle legendy to dokázal Galileo Galilei v 16. století, když ze šikmé věže v Pise pustil ve stejný okamžik dvě různě velké koule. A hle! Obě dopadly ve stejný okamžik. Ale jestli jste si až doteď opravdu mysleli, že těžší předměty padají k zemi rychleji, nevěšte hlavu – to stejné si myslel i slavný Aristotelés.

Šikmá věž v Pise, na které podle legendy provozoval Galileo Galilei experimenty s rychlostí pádu těles • 

Podle lebky poznáš charakter

Ve vědě zvané frenologie byl dáván do souvislosti tvar lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy člověka. Na začátku to mělo svoji logiku – velikost mozku se dala z vnějších rozměrů lebky odhadnout. Jenže frenologové tvrdili, že charakterové rysy jsou uloženy v konkrétních oblastech mozku a oni dokáží podle tvaru lebky poznat, jak je která velká. Podle toho posuzovali charakter daného člověka. Tyto naprosto zcestné domněnky byly vyvráceny na počátku 20. století a frenologie byla odsouzena jako pseudověda.

Pseudověda frenologie tvrdila, že talenty a vlohy jsou se dají poznat z velikosti lebky • 

Játra místo srdce

Dnes už se nad tím jen pousmějeme, ale dříve se opravdu věřilo, že játra jsou hlavním orgánem lidského těla, který se stará o oběh krve. Navíc to vlastně ani nebyl oběh, protože proudění mělo být jednosměrné a orgány krev vstřebávaly jako palivo. Úloha srdce byla potom definována trochu nejasně, mělo totiž do těla dodávat jakousi životní sílu a energii. Přišel s tím řecký lékař Galén v druhém století a tato idea se držela poměrně dlouho – skoro 1500 let. Vyvrácena byla v roce 1628 britským lékařem Williamem Harveym, ale trvalo to nějakou dobu, než byla jeho teorie přijata.

Játra byla dlouhá staletí považována za nejdůležitější lidský orgán • 

Střed vesmíru je Země

Byl to řecký astronom Ptolemaios, který vyrukoval s teorií, že Země je střed vesmíru. Jevilo se to tehdy jevila správně a nepochybně: Lidé sami sebe považovali za nejdokonalejší bytosti ve vesmíru. A právě tato sebestřednost se projevila i v rychlosti s jakou přijali myšlenku, že jsou „středem vesmíru”. Až v roce 1536 přišel Mikuláš Koperník s teorií, že Země obíhá okolo Slunce. S přijetím tohoto „heliocentrického modelu“ měla problém především tehdejší církev. Galileo Galilei byl dokonce o téměř sto let později upozorněn, aby tuto teorii neprosazoval, knihy zmiňující tuto teorii byly zakázány a samotný Galileo kvůli tomu strávil poslední léta svého života ve vězení.

Země jako střed vesmíru na ilustraci z roku 1568 • 

Přečti si také:

Bláznivé vynálezy:  Proč skončily na smetišti dějin?

Bláznivé vynálezy: Proč skončily na smetišti dějin?

Rekordy na dlani aneb první cesty kolem světa

Rekordy na dlani aneb první cesty kolem světa

Největší letadlové lodě světa: Základny na moři

Největší letadlové lodě světa: Základny na moři

Psí plemena: Čivava: Malá, ale přesto bojovnice!

Psí plemena: Čivava: Malá, ale přesto bojovnice!

Klíčová slova:
historie, věda, zábava
 

Hry