Lidské tělo: Co se uvnitř skývá? A jak jsme to zjistili?

Lidské tělo: Co se uvnitř skývá? A jak jsme to zjistili?
Sdílej
 
Jak funguje lidské tělo? K čemu je to a k čemu zase tohle? Odpověď na podobné otázky musel někdy hledat každý člověk. A zvláště v dnešních dnech, kdy nejlepší sportovci na olympijských hrách podávají až neuvěřitelné výkony.

 

Umíte si představit, že překonáte 42 kilometrů za dobu jen o pár minut převyšující dvě hodiny? Že uplavete stometrovou vzdálenost rychleji než za 50 vteřin? Že přeskočíte osm metrů? I tohle dokáže člověk.

Ve srovnání s některými zvířaty se to může zdát málo, ovšem nesmíte zapomenout, že ani k jednomu z uvedených výkonů není člověk přizpůsoben, nejsou mu vlastní. Dosáhl jich až po náročném mnohaletém tréninku, při kterém zesílilo jeho svalstvo, kostra, nervový systém je odolnější stejně jako dýchací a oběhová soustava.

Uvnitř lidského těla

Člověk se snažil odhalit, co skrývá jeho schránka. Měl k tomu celou řadu důvodů, ale jeden byl hlavní - nemoci. Antropologické nálezy ukazují, že již neandertálci (někdy před 40 000 lety) trpěli zubními kazy, paradentózou, nemocemi kostí a kloubů. Nelze pochybovat o tom, že problémy měli i s orgány, které se nezachovaly. Ovšem již lidé v mladší době kamenné věděli, co je uvnitř lebky, a dokonce dokázali s velkým úspěchem provádět trepanace - otevření dutiny lebeční - a léčit tak záněty či nitrolebeční tlak.

Chraňte si zuby: Dělal to i pračlověk

Chraňte si zuby: Dělal to i pračlověk

Výzkum lidského těla 

Anatomické znalosti člověka posunul vpřed lékař římského císaře Marca Aurelia Galenos (129 - 199). Ačkoliv jeho základní teorie čtyř tělesných tekutin byla zavádějící, jeho výzkumy na zvířatech (pitvy lidí byly zakázané) přinesly mnoho nových poznatků o anatomické stavbě těla i funkcích řady orgánů. Podobně jako před ním Aristoteles i on věřil, že všechno v lidském těle má nějaký smysl, a ten hledal.

Anatomie lidského těla muže a ženy se liší •  Pixabay

Pitva člověka

Od římských dob byly pitvy po dlouhá staletí zcela zakázané. Univerzity se řídily zákazem církve, která prohlásila mrtvé lidské tělo za nedotknutelné. Anatomové se tedy omezovali jen na opakování poznatků z děl antických a arabských autorů, zejména Galena, jenž ovšem vycházel jen z pitev zvířat.

Vše se změnilo na univerzitě v Bologni, ke pracoval anatom Mondino dei Liucci (1270 - 1326). Ten v rámci výuky začal provádět čtyřdenní pitvy, vždy podle předem daného schématu, doprovázené výkladem o procesech v lidském těle. Účastnit se smělo nejvýše dvacet (na pitvě muže), resp. třicet (na pitvě ženy) diváků. Díky tomu se znalosti budoucích lékařů posunuly výrazně dopředu a medicína se začala rozvíjet.  

Kostra podpírá celé lidské tělo •  Pixabay

Dnes je lidské tělo skvěle prozkoumané, i když některé souvislosti zřejmě teprve čekají na objevení. Ani to ale nestačí, abychom úspěšně léčili celou řadu závažných onemocnění, jako je např. rakovina. Tady mají před sebou výzkumné lékařské týmy ještě mnoho práce.

Zajímavosti o lidském těle:

Lidské tělo obsahuje 206 kostí a 639 svalů

Z celkové hmotnosti připadá na kůži 16 %, na svaly 40 %, na kosti 25 %, na mozek 2 %

Srdce bije průměrně 70x za minutu a 100 000x za den

V mozku najdete asi 10 milionů nervových buněk, z 80 % ho tvoří voda

Celé tělo obsahuje 70 % vody

Kůže průměrného člověka má plochu 2,5 m2 a váhu 2,5 kg

Imunitní systém a válka v lidském těle

Imunitní systém a válka v lidském těle

NASA: Ve vesmíru se lidem mění i tvar očí

NASA: Ve vesmíru se lidem mění i tvar očí

Nejslavnější kresba: Lidské tělo jako vzor dokonalosti

Nejslavnější kresba: Lidské tělo jako vzor dokonalosti

Autor

Martin Smrček

 

Články odjinud