Dinosauří kanibalové: Těžký život vládců druhohor

Dinosauří kanibalové: Těžký život vládců druhohor
Sdílej
 
Hlavním způsobem obživy byl pro velké masožravé teropodní dinosaury s největší pravděpodobností aktivní lov, podle druhu více či méně doplňovaný mrchožroutstvím. Kdo by také odolal jídlu zadarmo? Několik tun těžký a pořádně hladový tyranosaurus určitě ne. Jenže velcí teropodi byli vůči sobě také dost agresivní. A od vnitrodruhové agresivity spojené s mrchožroutstvím je už jen krůček ke kanibalismu – tedy pojídání příslušníků svého vlastního druhu.

 

Nejnovější důkazy o mrchožravosti a dokonce kanibalismu velkých teropodů pocházejí z lomu Mygatt-Moore v americkém státě Colorado. V období svrchní jury před asi 150 miliony let tu žilo společenství dinosaurů, v němž nejčastějšími velkými predátory byli velcí teropodi rodu Allosaurus a Ceratosaurus.

Když vědci prozkoumali 2368 kostí z Mygatt-Moore, byli překvapeni, kolik z nich je poznamenáno zuby dravých teropodů. A nebyli to jen obrovští býložraví sauropodi a obrnění ankylosauři – 17 % z celkového počtu kousanců se našlo na kostech samotných allosaurů a ceratosaurů.

Predátoři mají vyměnitelné zuby: Od dinosaurů, přes řraloky až po piraně

Predátoři mají vyměnitelné zuby: Od dinosaurů, přes řraloky až po piraně

Těmi, kdo je způsobil, byli zase oni sami. Alespoň v naprosté většině případů – pouze u jedněch zvláště velkých otisků si vědci nejsou jisti. Ty mohl způsobit buď mimořádně vzrostlý allosaurus, nebo větší druh teropoda, jako byl Torvosaurus či Saurophaganax.

Mrchožraví predátoři

Výskyt okousaných kostí – téměř 29 % – je v lomu Mygatt-Moore mnohem vyšší než na jiných dinosauřích nalezištích. A co víc, kousance nejsou jen na částech těla, jako jsou žebra, z nichž se velcí predátoři krmí nejraději, ale i na těch málo výživných, jako jsou například prsty končetin.

Vědci si z toho poskládali obraz prostředí, v němž velcí predátoři z nějakého důvodu trpěli nedostatkem potravy. A srovnávali se s ním tak, jak mohli – mrchožroutstvím. Ten, kdo měl štěstí a něco ulovil nebo kdo přišel ke zdechlině jako první, se najedl nejlépe. Další pak už jen ohlodávali všechno, co se dalo.

Pravěcí kanibalové: Takhle to mohlo vypadat před 150 miliony lety v Coloradu, kde se až devítimetroví a dvě tuny těžcí dinosauři allosauři požírali navzájem

Kanibalští tyranosauři

Za takových okolností je těžké si představit, že by se nouzí trpící teropodi neuchylovali ke kanibalismu. I proto vědci považují fosilie z lomu Mygatt-Moore za první důkaz kanibalismu u allosaurů.

Ani zdaleka však nejde o první velké teropody, kteří jsou z něj důvodně podezřelí. Kanibalismus byl patrně rozšířený i mezi tyranosauridy, tedy teropody z čeledi Tyrannosauridae – se slavným T. rexem v čele.

Nový objev: Tyranosaurus rex nemohl běhat!

Nový objev: Tyranosaurus rex nemohl běhat!

V roce 2010 vědci publikovali své závěry zkoumání stop po zubech na tyranosauří kosti dolní končetiny. Jejich původcem by podle nich jiný tyranosaurus a tyto stopy víc odpovídají těm, jaké vznikají při krmení, než ranám utrženým ve vnitrodruhovém souboji.

Těžký život daspletosaura

Ještě lépe je kanibalismus doložený u jiného tyranosaurida – příslušníka o něco staršího rodu Daspletosaurus, který byl podle některých vědců vývojovým předkem T. rexe. Odborný článek z roku 2015 popisuje lebku mladého, asi 6 metrů dlouhého a 500 kg těžkého daspletosaura (dospělý daspletosaurus měřil až metrů a vážil tun).

Jeden dinosaurus Daspletosaurus sežral druhého. Svědčí o tom stopy zubů na lebce, které vznikly posmrtně

Měl zřejmě dost ošklivý život. Na lebce jsou totiž stopy mnoha poranění způsobených zuby jiných daspletosaurů. Většina z nich se zhojila, takže dinosaurus tyto útoky přežil, ale další vznikla posmrtně. Jestli zemřel v boji s jiným daspletosaurem nebo z jiných příčin, nelze určit. Je však téměř jisté, že jiný daspletosaurus jedl jeho maso.

Ulomený dinosauří zub

Dalším podobným případem by mohl být tyranosaurid Gorgosaurus, v jehož stehenní kosti palontologové objevili ulomený zub jiného gorgosaura. Ať už to bylo tak, že jej zabil a pak okousal, nebo se „jen“ živil na jeho zdechlině, pořád je to kanibalismus.

Mravenci upíři: Nový druh pije krev!

Mravenci upíři: Nový druh pije krev!

Kromě allosauridů a tyranosauridů jsou však v podezření i další velcí teropodi abelisauridi. Konkrétně rod Majungasaurus z ostrova Madagaskar, kterého – vzhledem k velkému počtu kostí poznamenaných zuby jiných majungasaurů a tomu, že jiní velcí teropodi zde nežili – můžeme pokládat za kanibala docela spolehlivě.

Dnešní kanibalové

Skoro to vypadá, že život velkých teropodů byl přesně takový, jaký si představovali lidé, když v 19. století začali vykopávat první dinosauří kosti – nelítostný a krutý. Je ale třeba si uvědomit, že kanibalismus jako potravní chování není nic výjimečného ani mezi dnešními predátory.

Navzájem se požírají nejen plazi jako varani komodští, ale také savci jako třeba medvědi lední. A konec konců, u některých domorodých kmenů byl kanibalismus tradiční součástí života ještě v minulém století.

12 metrů dlouhý Tyranosaurus Rex žil v Severní Americe na samém konci druhohor před 68 až 66 miliony let •  Profimedia.cz

Dinosauři: Maratonští chodci

Teropodi byli bipední, to znamená, že chodili jen po zadních končetinách. Jejich nohy byly v poměru k tělu relativně dlouhé, což se tradičně vysvětluje tím, že potřebovali být rychlí. Ať už proto, aby byli efektivní při lovu, nebo aby mohli prchat před svými většími příbuznými. Tohle vysvětlení se však podle nové vědecké studie týká jen některých teropodů.

Malí versus obří

Vědci z americké Marylanské univerzity odhadli maximální rychlost a energetickou náročnost běhu víc než 70 druhů teropodů – od těch, kteří vážili pár kilogramů, po několikatunové giganty.

Jurští dinosauři ceratosauři měřili na délku 6až7metrůavážiliaž700kg. Pravděpodobně lovili ve skupinách •  Profimedia.cz

Z jejich srovnání vyplynulo, že dlouhé nohy souvisely s vysokou rychlostí jen u menších teropodů. U víc než tunu těžkých teropodů, rovnice „delší nohy – vyšší rychlost“ najednou přestala platit. Ti nohatí, jako byl například Tyrannosaurus rex, nebyli nijak výrazně rychlejší než jejich příbuzní s kratšími dolními končetinami.

Vytrvalí pátrači

Jaký tedy měly dlouhé nohy obřích teropodů smysl? Podle vědců svým majitelům přinášely efektivnější a na spotřebu energie méně náročnou chůzi. Což se velkým predátorům, kteří tráví spoustu času tím, že chodí terénem a pátrají po kořisti, muselo velice hodit. T. rex tak zřejmě nebyl žádný sprinter, spíš vytrvalý maratonský chodec.

Rychlý chodec: Nový pohled na tyranosaura

Rychlý chodec: Nový pohled na tyranosaura

Přepálený start: Nadvláda pravěkých ještěrů ichtyosaurů byla krátká

Přepálený start: Nadvláda pravěkých ještěrů ichtyosaurů byla krátká

Nečekaný objev: Kachna z éry dinosaurů přepisuje paleontologické učebnice

Nečekaný objev: Kachna z éry dinosaurů přepisuje paleontologické učebnice

 

Články odjinud